Nemoc, která postihuje většinou starší část populace. Ve věkové skupiněnad 60 let je postiženo 5-7 %. Vede k postupnému a obvykle nevratnému zhoršováníkognitivních funkcí a intelektu, a končí neschopností vykonávat běžné aktivity apostarat se sám o sebe.
Demence je organicky podmíněná, to znamená, že vzniká na základě poškozenímozku. Může být buď primární, způsobená atrofií a degenerativními změnami vmozku, nebo sekundární, která je následkem různých chorobných stavů(alkoholismus, drogová závislost, poúrazové poškození) nebo onemocnění (nádory,infekční nemoci, hormonální poruchy).
Méně se ví, že druhým nejčastějším typem je tzv. vaskulární demence.Způsobuje až 30 % všech demencí a její příčinou jsou aterosklerotické změny vmozku. Na rozdíl od Alzheimerovy choroby nebo třeba demence u Parkinsonovynemoci, kdy nedokážeme ještě stanovit přesnou příčinu těchto onemocnění,vaskulární demence má původ v degenerativních změnách mozkových tepen. Zvýšenériziko vaskulární demence hrozí všem, kteří mají následkem aterosklerózy špatněprůchodné tepny a současně vyšší riziko srdečního infarktu nebo mozkovémrtvice.
Většinu z nás při vyslovení slova demence napadne Alzheimerova nemoc. Ta jeskutečně zodpovědná za největší procento demencí.
Co se děje při mrtvičce
Při mozkové mrtvici (cévní mozková příhoda) dochází k uzávěru velké mozkovétepny. Do oblasti mozku, která je touto tepnou zásobovaná, se nemůže dostatkyslík a živiny a dochází k jejímu poškození. Příznaky jsou různé podle rozsahupoškození a podle toho, která oblast mozku byla zasažena: poruchy hybnosti,řeči, vidění, problémy s pamětí apod.
Krevní řečiště v mozku však není tvořeno jen velkými cévami, ale i menšímitepénkami, jejichž průchodnost se může také postupně horšit až uzavírat.Vzhledem k tomu, že se jedná o zasažení velmi malé oblasti, zpočátku tytomrtvičky probíhají bezpříznakově. Postupně se poškozená oblast mozku zvětšuje arozvíjí se demence.
Podle příznaků se dá vaskulární demence od Alzheimerovychoroby rozlišit jen velmi obtížně. Navíc pacienti mohou trpět oběma druhysoučasně.
Typické projevy
V počátečních stadiích se často vyskytuje podrážděnost, zvýšená únavnost,zhoršená adaptabilita na nové situace, přecitlivělost, někdy až agresivita,bolesti hlavy a závratě. Později se příznaky zhoršují. Postižena je zejménapaměť, řeč, orientace, úsudek a myšlení. Postižený není schopen porozumětjednoduchým úkolům, postupně se zhoršuje schopnost provádět běžné aktivity.Pacient bývá zmatený, zejména v noci.
Dochází ke změnám osobnosti, objevuje se zvýšená agresivita, podezíravostnebo naopak pasivita. Později se mohou přidat i bludy (přesvědčení o něčem, conemá reálný základ), problémy s udržením moči nebo stolice.
Rozpoznánínemoci
Diagnostika spadá do kompetencí specializovaných lékařů: neurologa, geriatranebo psychiatra. K potvrzení diagnózy je třeba vyloučit jiný typ demence,provést celkové interní vyšetření, které odhalí rizikové faktory (diabetes,vysoký krevní tlak, zvýšenou hladinu cholesterolu, obezitu, případně jižexistující ischemickou choroba srdeční), provádí se ultrazvukové vyšetřeníkrčních tepen ke zjištění jejich průchodnosti, vyšetření očního pozadí, EEG, CT,magnetická rezonance. Součástí by mělo být i psychiatrické vyšetření.
Nepodceňujte prevenci
V případě vaskulární demence víme, co ji způsobuje, takže je potřebadodržovat základní pravidla správné životosprávy:
- Racionální strava.
- Dostatek přiměřeného pohybu.
- Hlídat si tělesnou hmotnost.
- Nekouřit!Kouření zvyšuje riziko aterosklerózy a nikotin navíc zužuje cévy.
- Omezitpříjem alkoholu.
- Chodit na pravidelné preventivní prohlídky zejména sohledem na možný výskyt hypertenze, diabetu a vysoké hladiny krevních tuků(cholesterol a triglyceridy).
- Pokud je některý z těchto rizikovýchfaktorů/onemocnění přítomen, pak je potřeba ho řádně léčit.
Účinná léčba bohužel neexistuje. Lze podávat pouze podpůrné léky, ale jetřeba počítat s tím, že stav pacienta se bude trvale zhoršovat a bohužel můževyústit až do doby, kdy bude potřebovat ústavní léčbu. O to důležitější jeprevence.
Demence je těžká i pro blízké okolí nemocného, neboť dochází k totální změnějeho osobnosti a postupně ke ztrátě schopnosti postarat se sám o sebe. Ve vztahuk nemocnému je třeba obrnit se trpělivostí a vlídností, dávat mu najevo lásku asnažit se ho co nejvíc zapojit do okolního života. Důležitý je i pravidelnýrežim a dostatek pohybu.
Pokud okolí přestává péči o nemocného zvládat, nenípotřeba si něco vyčítat nebo se za to stydět. Péče o pacienty s demencí je velmináročná, vyčerpávající a vyžaduje regeneraci těch, kteří o nemocné pečují. Pokudcítí, že už to nezvládají, je dobré vyhledat odbornou psychologickou pomoc. Vrámci sociální i zdravotní péče existují i různé druhy domácí péče,odlehčovacích služeb, denní stacionáře. Vždy je dobré probrat tyto možnosti jaks ošetřujícím lékařem nemocného, tak s jeho obvodním lékařem, který je obvykledobře informován o síti sociálních a zdravotních služeb vokolí.
