Výživa je jeden ze základních faktorů ovlivňujících náš celkový zdravotnístav. Nejedná se však o problematiku, na niž bychom se měli soustředit pouze vnaší dospělosti. Výživa má zcela zásadní význam u dítěte již od nejranějšíhověku. A to nejen pro jeho budoucí růst a vývoj, ale ovlivňuje též celkovouobranyschopnost a zdraví v jeho pozdějším věku.
Není náhodou, že slovo kojenec je odvozeno od kojení. Mateřské mlékoposkytuje dítěti všechny potřebné živiny a látky, které přirozeným způsobemposilují jeho imunitní systém. Je vědecky prokázáno, že kojené děti mají nižšívýskyt infekčních onemocnění.
Zvýšená obranyschopnost kojených dětí je mimo jiné způsobena přítomnostípřevážně bifidogenní mikroflóry v jejich střevech.
Mateřské mléko obsahuje malé množství těchto zdraví prospěšných bakterií, alehlavně obsahuje prebiotickou vlákninu. Jedná se o nestravitelnou část potravy,která ve střevě působí jako živina právě pro zdraví prospěšné probiotickébakterie. Ty se díky její přítomnosti mohou množit, a dochází tak k rozvojibifidogenní (probitoické) mikroflóry ve střevě, která je typická právě prokojené děti.
Kojení navíc upevňuje psychosociální vazbu mezi matkou a dítětem a jedůležité i pro budoucí emoční rozvoj dítěte. Odborníci ze Světové zdravotnickéorganizace (WHO) udávají jako optimální dobu výlučného kojení prvních 6 měsícůživota dítěte.
Někdy se ovšem stává, že dítě být kojené z různých důvodů nemůže. Ať už jsouto důvody zdravotní, sociální, nebo čistě osobní, je potřeba je respektovat. A vtom případě přichází na řadu kojenecká výživa. Většina současných výrobců seřídí nejmodernějšími zdravotními trendy a připravují kojenecká mléka tak, abysvým složením co nejvíce odpovídala mateřskému mléku. K dispozici jsou ispeciální kojenecká mléka pro děti s určitými zdravotními obtížemi – napříkladmléka snižující riziko vzniku alergií u predisponovaných jedinců, mléka pro dětitrpící kojeneckou kolikou nebo mléka zabraňující nadměrnému ublinkávání.
S prvními příkrmy počkejme do konce 4. měsíce
Kolem 5. nebo 6. měsíce dítěti obvykle přestává stačit výhradně mléčnávýživa. Kojené děti vydrží na výhradně mléčné stravě většinou déle, u dětí naumělé kojenecké výživě zpravidla dochází k zařazování příkrmů dříve. Důležitévšak je pravidlo, že s přikrmováním se nemá začínat dříve než od ukončeného 4.měsíce. Do té doby totiž děti ještě nemají trávicí systém vyvinutý natolik, abydovedl zpracovat jinou stravu než kojenecké mléko.
Jakmile je dítě na příkrmy připraveno, doporučuje se začít zeleninovými.Ovoce se zpočátku přikrmování nedoporučuje, protože má sladkou chuť, na kterousi děti snadno zvykají, a pak vyžadují vyšší přísun sladkého. První zeleninovépříkrmy by měly být jednosložkové, v nichž je rozmixovaný pouze jeden druhzeleniny. Vhodná je například mrkev nebo brokolice. Postupně je možné zařadittaké kaše a ovoce, banány či jablka. Jakmile začnou dítěti růst první zoubky,měli bychom přestat s mixováním na hladkou kaši a nechat i malé kousky potravyvcelku.
Studie z poslední doby prokázaly, že děti ve věku od jednoho do tří let vevyspělých zemích konzumují daleko více bílkovin, než by potřebovaly. Zvýšenýpřísun bílkovin v raném věku bývá následně spojován s vyšším rizikem obezity. Aobezita se ve vyspělých zemích stává bohužel téměř epidemií, kterou bývajípostižené už i děti.
Mléko a mléčné výrobky by měly stále tvořit důležitou součást dětskéhojídelníčku. Pokud již dítě není kojeno, pak lze doporučit tzv. pokračovacímléka, která jsou určena pro děti od 6. do 12. měsíce věku. Kravské mléko senedoporučuje, protože svým složením neodpovídá potřebám malých dětí. Primárně jeurčeno pro mláďata krav a ne pro děti, obsahuje nadměrné množství bílkovin anaopak nedostatek železa nebo vitaminu D, který děti potřebují ke správnémuvývoji kostí. Železo je nutné nejen pro správnou krvetvorbu, ale jeho nedostatekmůže též způsobovat poruchy soustředění nebo hyperaktivitu. Z tohoto důvodu sepro děti nejen od 6. do 12. měsíce, ale ještě i v batolecím věku doporučujepodávat místo kravského mléka mléko batolecí, které svým složením odpovídápotřebám dětí v tomto věku.
Stejná strava pro batolata i dospělé?
Batolecí věk označuje období mezi 1. a 3. rokem dítěte. V tomto věku docházík prudkému růstu organismu. Aby byl zabezpečen správný růst všech orgánovýchsystémů, potřebuje batole na jeden kilogram tělesné hmotnosti několikanásobněvyšší množství všech živin než dospělý člověk. Zároveň však je třeba siuvědomit, že jeho trávicí systém je mnohem menší. Proto musíme těmto dětem dodatplnohodnotnou stravu doslova s každou lžičkou.
Mnoho rodičů dělá chybu, když dětem od jednoho roku podává téměř stejnoustravu, jakou jedí oni sami. Je mnoho potravin, jejichž podávání je v batolecímvěku naprosto nevhodné. Jsou to především uzeniny, tučná a smažená jídla,nadbytek bílého pečiva či sladkostí a v neposlední řadě též zvýšené množstvíbílkovin.
