Parkinsonova nemoc je degenerativní onemocnění nervové soustavy.Příčinou je nedostatek dopaminu, látky, která přenáší vzruchy mezi nervovýmibuňkami. K tomu dochází následkem zvýšeného odumírání buněk tvořících dopamin vestřední části mozku. Nedostatek dopaminu vede ke ztrátě schopnosti ovládání akoordinace pohybu a svalového napětí.
Je to onemocnění plíživé, které se většinou vyvíjí několik let bezpovšimnutí, protože první příznaky jsou velmi nespecifické. Typické projevynastanou až při vymizení 70 % buněk tvořících dopamin a souvisí s poruchoumotorických (pohybových) funkcí.
Příčiny onemocnění se bohužel zatím nepodařilo prokázat. Udává se možnostgenetické predispozice, ale pouze u velmi nízkého procenta pacientů, v kombinacis nepříznivými vnějšími faktory. Rizikové je užívání heroinu a jiných toxickýchlátek, prodělaná mozková infekce, případně úraz mozku, ale žádná z těchto příčinnení s jistotou potvrzena.
Motorické příznaky
- Svalová ztuhlost je daná zvýšeným napětím svalů, zpočátkuse objevuje na jedné straně těla. Později se objevuje zamrznutí nebo váhání předprvním krokem, pacient stojí na místě a nedokáže vykročit nebo dokončitpohyb.
- Třes je nejznámějším příznakem, zpočátku jeklidový, při pohybu mizí. Je pravidelný, rytmický a pomalý, nejprve se objevujepouze na jedné straně těla.
- Poruchy rovnováhy spojené srizikem pádů, typická je šouravá chůze v předklonu.
- Snížená mimika obličeje, zhoršená artikulace avyjadřování.
- Poruchy polykání dané narušenou koordinacísvalů jazyka a hrtanu.
- Zmenšení a zhuštění písma, rukopisse stává nečitelným.
Výskyt onemocnění je zhruba 1 až 2 případy na 1 000 obyvatel.
Parkinsonova choroba je komplexní onemocnění a potíže a příznakynesouvisí jen s pohybovým ústrojím. 90 % pacientů má alespoň jeden znásledujících příznaků: poruchy spánku, zácpa, obtíže s močením, poruchyplánování složitějších úkolů, ztráta soustředěnosti, obtíže dělat několik věcínajednou, úzkost a deprese, zvýšené pocení, dvojité nebo rozmazané vidění azvýšené vylučování tukových látek v oblasti čela a kštice vedoucí k mastné kůžia vlasům.
Možnosti pomoci
Diagnostika je obtížná, protože se nedá prokázat žádným specifickýmvyšetřením a konečnou diagnózu lze vytvořit až po vyloučení jiných onemocnění. Kpotvrzení této nemoci by se určitě měl provést odběr krve, EEG, CT vyšetření,ultrazvuk krčních tepen i magnetická rezonance. Diagnostika i léčba spadáprimárně do rukou neurologa.
Parkinsonovu nemoc zatím nelze spolehlivě vyléčit, ale proces je možné dourčité míry zpomalit a pacientům zlepšit alespoň částečně kvalitu života.Jednotlivé příznaky i průběh onemocnění jsou velmi individuální a u každéhojednotlivého pacienta se nemoc liší jak rychlostí vývoje, tak množstvím adominancí příznaků.
Ideální je podchytit nemoc v jejím úplném začátku, ale to je velmi obtížné,protože prvotní obtíže jsou natolik nespecifické, že pacienti sami jim obvyklenevěnují velkou pozornost a do ordinace přicházejí až při plném propuknutíchoroby.
Prvotní nespecifické příznaky Parkinsonovy nemoci:
- Ztráta čichu a chuti.
- Neklidné noci- poruchy spánku projevující se živými sny, výkřiky ze spaní a prudkými pohyby,které mohou vést až k pádu z postele. U většiny lidí s touto poruchou se do 10let Parkinsonova nemoc objeví.
- Zácpa.
- Deprese a úzkost.
Léčba
Současná medicína dokáže zatím pouze zmírnit příznaky této choroby. Základemje podávání chybějícího dopaminu nebo látek, které mění jeho metabolismus,případně působí na jiné systémy přenašečů nervového vzruchu. Dalšími léky jsouty, které se užívají na zmírnění ostatních obtíží podle stavu konkrétníhopacienta: mohou to být léky na spaní, na potlačení deprese a úzkosti apod.
Při velmi rychlém a progredujícím zhoršení, nebo pokud pacient nereaguje naléčbu dopaminem, se může provést i chirurgický zákrok (hloubková mozkovástimulace).
Léky sice zmírňují chorobné projevy, ale samy o sobě nevedou k návratuztracených funkčních schopností. Proto jsou nedílnou součástí léčby fyzioterapiea režimová opatření. Aby se zachovala svalová síla a tenze, je nesmírně důležitýpohyb, nejlépe každodenní procházky. Vhodná jsou i jógová cvičení, případněmasáže. Důležité je i trénování mozku, procvičování paměti, vědomostí aorientovanosti.
Další možnosti
Z výživových doplňků je vhodné užívat vitamin E, C, koenzym Q a vitamin B6,který podporuje tvorbu dopaminu. Je obsažen v avokádu, bramborách, banánech,rybách a drůbeži. Podpůrné látky obsahuje i rybí tuk, ženšen, kozlík lékařský,mučenka a česnek.
Zásadní je vlastní přístup pacienta k nemoci a léčbě, vůle k pravidelnémupohybu a k překonávání obtíží. Vzhledem k depresivnímu ladění má většinapacientů tendence uzavírat se do sebe a jejich aktivita je velmi nízká. Zde jedůležitá podpora rodiny, vstřícný a chápavý postoj a snaha zapojit nemocného dorodinných i společenských událostí.
