Úpal a úžeh bývají často zaměňovány, protože jejich příznaky si jsou velmi podobné. Každý z nich vzniká sice z rozdílných příčin, ale důsledkem obou je porucha termoregulace.
ÚPAL
Úpal vzniká následkem přehřátí organismu v důsledku selhání jeho vlastní termoregulace. Nemusí být způsobený jen sluncem. Příčiny mohou být vnější i vnitřní, obvykle se ale jedná o kombinaci obojího.
Jako vnější příčina je nejčastěji označován pobyt v prostředí se zvýšenou teplotou (zhruba kolem 35 °C a více), často též v kombinaci s vyšší vlhkostí vzduchu. K úpalu může dojít i při masových akcích v prostředí, kde je vydýchaný vzduch, v dopravních prostředcích bez klimatizace, ale rovněž v důsledku nadměrného nebo neprodyšného ošacení, které brání odvodu tepla z těla.
Vnitřní příčinou bývá obvykle nedostatečný příjem tekutin, solí nutných pro tvorbu potu nebo zvýšená tvorba tepla (např. při onemocnění štítné žlázy). Organismus pak není schopen pomocí vlastní termoregulace odvést nahromaděné teplo, které se v těle vytváří. To se šíří všemi orgánovými soustavami, které může vážně poškodit.
Úpalem jsou ohroženi hlavně lidé se zhoršenou termoregulací: kojenci a malé děti, senioři, osoby s onemocněním srdce a cév, diabetici a lidé s nadváhou až obezitou (tuková vrstva zabraňuje ztrátám tepla z organismu). Jako mnoha nepříznivým stavům lze i úpalu předcházet. Dopřejte tělu dostatek vhodných tekutin (vyhýbejte se přeslazeným nápojům a alkoholu), pijte častěji a po malých dávkách. Pro pobyt v horku se vhodně oblečte. Vaše oblečení by mělo být volné, světlé, vzdušné a vyrobené z prodyšných materiálů dobře absorbujících pot (např. bavlna). Prvním příznakem toho, že tělo nemůže pod oblečením správně dýchat, bývají tzv. potničky, drobné puchýřky na kůži.
V případě vysokých teplot ve vašem okolí omezte fyzickou aktivitu (o to víc, je-li současně ještě vysoká vlhkost vzduchu). Jste-li v dopravním prostředku bez klimatizace, otevřete okna pro lepší cirkulaci vzduchu. Přizpůsobte teplu i stravu, volte lehká jídla: hodně ovoce a zeleniny, těstoviny, rýži, bílé maso a ryby. Jezte menší porce, ale častěji. Dávejte si pozor na léky, některé mohou též narušovat termoregulaci. Užíváte-li dlouhodobě nějaký lék, poraďte se o jeho účincích s lékárníkem, nebo s lékařem.
Příznaky úpalu
MDLOBA Z HORKA
Působením kombinace vysoké teploty a dlouhodobého stání může u některých jedinců dojít ke mdlobě neboli synkopě z horka. Vyznačuje se malátností, závratí až ztrátou vědomí. Tomuto stavu lze předcházet opět dostatkem tekutin, správným oblečením, ochlazováním a procházením se. První pomoc je stejná jako v případě úpalu.
ÚŽEH
Zatímco úpal je reakce organismu na jakoukoliv tepelnou expozici, úžeh vzniká při dlouhodobém pobytu na přímém slunci. Přímým slunečním zářením dochází k podráždění mozku a mozkových blan.
Příznaky typické pro úžeh se mohou objevit až s časovým zpožděním po sluneční expozici (například v noci po opalování). Často bývá též přítomen úpal, takže příznaky si jsou velmi podobné. Na rozdíl od úpalu se navíc zpravidla objevuje poškození kůže slunečním zářením a ztuhnutí šíje jako u zánětu mozkových blan, postižený má obtíže zdvihnout z polohy vleže hlavu.
Prevencí je opět dostatečný příjem tekutin. Nečekejte na pocit žízně, pijte častěji a po menších dávkách. Dále se doporučuje střídavé ochlazování (koupání, sprchování, zvlhčování kůže a vlasů). Dobu pobytu na přímém slunci omezte a nevystavujte se mu v době nejsilnějšího slunečního záření. Nezapomínejte na pokrývku hlavy.
První pomoc při úpalu i úžehu
