Světový den duševního zdraví byl poprvé vyhlášen v roce 1992 Světovoufederací pro duševní zdraví. Připadá na 10. října a jeho úkolem je soustředitzájem na otázky duševního zdraví. Ze statistik totiž víme, že výskyt duševníchporuch v populaci stále roste.
Jaká je vlastně definice duševního zdraví? Duševně zdravý člověk může naplnita uplatnit své individuální schopnosti, dokáže přiměřeně zvládat každodennístres, produktivně a úspěšně pracovat a zároveň rozvíjet vztahy s ostatnímilidmi. Souhrně lze duševní zdraví definovat jako stav osobní pohody, která jenedílnou součástí celkového zdraví každého člověka. Nejedná se tedy pouze oprostou absenci duševní choroby.
Duševní zdraví je předpokladem zdravífyzického a nedílnou součástí kvalitního života.
Duševní poruchy a nemoci zaznamenávají v posledních desetiletích celosvětověobrovský nárůst. Jen v České republice došlo za posledních patnáct let kcelkovému nárůstu psychiatricky nemocných pacientů o 80%. Podle statistik má sduševní chorobou zkušenost každý pátý člověk a jeden z 25 lidí s ní trvale žije.Až u 75% pacientů se výskyt těchto onemocnění objevuje před 24. rokem.
Přestože diagnostika a léčba duševních poruch zaznamenala od poloviny 20.století velký pokrok, mezi veřejností stále ještě panuje mnoho předsudků, kteréje svým způsobem nadále stigmatizují a které brání nemocným vyhledat včaslékařskou péči.
Kroky pro kvalitnější život
Je potřeba zmínit reformu psychiatrické péče u nás, která byla schválenaMinisterstvem zdravotnictví v roce 2013. Jedná se o dlouhodobý proces, dokterého jsou kromě Ministerstva zdravotnictví zapojeny i zdravotní pojišťovny aPsychiatrická společnost ČLSJEP. První etapa reformy již probíhá a jepodporována Evropskými strukturálními a investičními fondy. Cílem projektu jezlepšit kvalitu života lidí s duševním onemocněním, zaměřit se nejen na zmírněnípříznaků duševní choroby, ale i na zvýšení samostatnosti, kvality života arozvíjení schopností pacienta.
"Pravidelně se hýbat, přemýšlet nad tím, cočlověk jí, mít čas na přátele a své záliby, tedy nežít jen prací. To jsou rady,keré znějí banálně, ale skutečně fungují."
prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.
psychiatr a přednosta Psychiatrickékliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice
Hlavním pilířem této reformy jsou Centra duševního zdraví, jejichž pracovníciby měli poskytovat pomoc duševně nemocným (i jejich blízkým) primárně v jejichdomácím prostředí a předcházet tak stavům, které by vyžadovaly hospitalizaci.Plánem je vytvořit rozsáhlou síť center, v roce 2018 jich bylo otevřeno pět a vprůběhu letošního roku by měla přibýt další.
Pracovníci takovýchto center tvoří multidisciplinární tým složený nejen zezdravotníků, ale i ze sociálních pracovníků a z lidí s vlastní zkušeností sduševní chorobou. Hlavním záměrem je odstranit dlouhodobou izolaci duševněnemocných, pomoci jim vyrovnat se se svojí nemocí a žít dál svůj život vrodinném kruhu s adekvátní podporou ambulantních a terénních služeb.
Stáleživé stigma
Světový den duševního zdraví by nám měl připomenout, že duševní nemoci jsounemoci jako každé jiné. Lze jim do jisté míry předcházet, dají se léčit aduševně nemocní pacienti se mohou ve většině případů správnou resocializacívrátit zpátky do běžného života.
Mezi nejčastějšídiagnózy patří:
- Neurózy jsou obecně definovány jako duševní nerovnováhazpůsobující tíseň. Jedná se o zhoršenou schopnost zvládat stres, která se můžeprojevit jak poruchami psychickými (úzkost, fobie, poruchy soustředění aspánku), tak poruchami somatickými (například zažívací obtíže, třes, bolesti,únava).
- Afektivní poruchyjsou poruchy nálady, které neodpovídají reálné životní situaci, nejčastěji sejedná o depresivní poruchu, případně bipolární, kdy se deprese střídá smánií.
- Demence je způsobenápoškozením mozkových struktur, fyziologicky může být zapříčiněna věkem, alečastěji vzniká na základě patologie buď mozkových tepen (ateroskleróza, mozkovámrtvice, krvácení) nebo jiných struktur mozku (Alzheimerova choroba,Parkinsonova choroba).
