Zdálo by se, že po dvaceti letech výzkumu o příčinách a mechanismechnejčastějšího onemocnění srdce – akutní infarktu myokardu, budeme vědět vše.Pravý opak je pravdou. Neumíme ani odhadnout, čí srdce je nemocné.
Pro toto tvrzení existuje velmi přesvědčivý důkaz: v polovině případů jeprvním projevem srdečního onemocnění (ischemické srdeční choroby) náhlá srdečnísmrt. Ze 40 tisíc nových pacientů, kteří v České republice každoročně přibydou,20 tisíc nepřežije první infarkt. Stejná statistika byla uveřejněna před dvacetilety. Zdá se, že nejohroženější skupinou nejsou manažeři ve vysokých postech,jak se soudilo, ale spíše lidé s nižší socioekonomickou úrovní a lidé, jejichžpráce je zatížena vysokou odpovědností s nároky na okamžité řešení složitésituace (například řidiči velkých vozidel).
Co znamená, když seřekne…
Srdeční infarkt je poškození srdečního svalu, ke kterému dochází v důsledkunedostatečného zásobení kyslíkem i živinami. Krev s kyslíkem a živinami se kčásti svalu nedostává, protože přívodná céva je kriticky zúžená, nebo je zcelauzavřená. Hlavním důvodem k zúžení nebo uzávěru je poškození cévaterosklerózou.
Ateroskleróza, tzv. tvrdnutí cév, je dlouhodobý proces, který může začínatjiž v dětství či mladé dospělosti. Podílí se na něm několik dějů, rizikovýchfaktorů, které poškozují cévní výstelku. Jedním z nich je přítomnost škodlivýchtuků (například triglyceridů, LDL cholesterolu) v krvi, malé množství „hodného“HDL cholesterolu, zvýšený krevní tlak a další vlivy, včetně genetickýchpředpokladů, i zlozvyky, jako je kouření, které má na stav cév extrémně škodlivývliv. Klíčovou roli v rozvoji aterosklerózy má tzv. prozánětlivý stav, který sevyznačuje zmnožením škodlivých látek v těle.
Ischemická choroba srdeční (ICHS) je diagnózou stavu, kdy jsou koronárnítepny zúžené a při námaze již nestačí prokrvovat srdeční sval. To se projevínapříklad tzv. anginou pectoris, tedy bolestí na hrudi při námaze, která v klidu(nebo po nitroglycerinu) zmizí. Nemizí-li, pak již jde o akutní koronárnísyndrom, který je nutné bezodkladně léčit.
Související onemocnění
Neznáme procesy, které dovedou pacienta k infarktu, avšak dokážeme rozeznatrizikové faktory inafrktu myokardu, jež by k jeho vzniku mohly přispět. Patřímezi ně například obezita (zejména androidního typu „jablko"). Za „kritický“obvod pasu u mužů je považována hodnota 102 cm, u žen 88 cm.
Hypertenze – vysoký krevní tlak, což je hodnota 140/90 a výše. Zatímco vmnoha parametrech v poslední době došlo k přehodnocení názorů, u léčbyhypertenze platí, čím níže, tím lépe. Hypertenze poškozuje cévy v celém těle anejnebezpečnější je pro cévy mozkové – může vést k mozkové mrtvici.
Diabetes – zvláštní postavení ve vývoji aterosklerózy a jejích důsledků(infarktu myokardu a mozkové mrtvice) mají poruchy metabolismu cukrů. Patří knim tzv. inzulínová resistence. To znamená, že játra a kosterní svaly nejsoucitlivé vůči inzulínu, který má za úkol usnadnit přestup glukózy do buňky a jejínásledné „spálení“. Jejich buňky tedy hůře zpracovávají glukózu, a to vede kvýskytu tzv. stařecké cukrovky, tedy diabetu 2. typu.
U pacientů bez diabetu, zejména u mužů, se již daří ve vysokém procentupředcházet srdečním příhodám, nebo je léčit tak, aby nedošlo k jejich opakovánía snížilo se riziko úmrtí. U diabetiků je mnoho léčebných opatření, včetněchirurgického rozšíření věnčitých tepen, bez efektu na další průběh choroby,nebo je účinek léčby o mnoho menší než u pacientů bez cukrovky.
Deprese - je nezávislým faktorem, který zvyšuje riziko infarktu. Depresinelze rozmluvit, zlomená noha nebo zápal plic také nereagují na dobré slovo.Deprese se musí léčit.
Infarkt u žen? Ano, a často
Srdečně cévní onemocnění jsou stále nejčastější příčinou úmrtí. V současnostizabíjejí dvakrát více žen než všechna onkologická onemocnění a šestkrát více žennež obávaný karcinom prsu. Do jisté míry je pravda, že do přechodu ženy chránípřed infarktem a mrtvicí estrogeny. Po menopauze se však výskyt onemocnění uobou pohlaví vyrovnává a v důsledku mnoha faktorů bývá průběh kardiovaskulárníhoonemocnění u žen mnohdy nepříznivější než u mužů.
Zlostné ženy mají horšívyhlídku do budoucnosti
Existuje vědecké pozorování, že zlostné ženy (ověřeno podle osobnostníhopsychologického dotazníku, který zjišťoval míru vlastností, jako jsoupodezřívavost, zlostnost, hádavost, cynismus, nedůvěřivost a agresivita), tedyženy s nepřátelskou, škarohlídskou povahou, mají dvakrát častěji infarktmyokardu (nebo mozkovou mrtvici) a jsou častěji hospitalizovány pro bolest nahrudi než jejich přátelštější kolegyně.
Nepřátelské ženy mají také více rizikových faktorů – nízkou koncentraci HDLcholesterolu v krvi, vyšší krevní tlak a větší obvod pasu (tj. obezitaandroidního – mužského typu). Jiné studie poukazují na vyšší koncentraci glukózyv krvi a triglyceridů (zlých tuků). Vědci dále soudí, že zlost může vést k„prasknutí“ aterosklerotického plátu, a způsobit tak akutní infarkt. Druhýmmechanismem vedoucím k srdečnímu záchvatu je zvýšení tlaku a uvolnění stresovýchhormonů. Jiní vědci se zase domnívají, že sklon reagovat zlobou a sklon ksrdečním chorobám jsou založeny již v genech.
Co pro sebe tedy můžemeudělat?
Nejlepší prevence proti infarktu je pohyb. Dříve se doporučovalo aerobnícvičení minimálně 30 minut třikrát týdně. Dnes se ukazuje, že nejúčinnější jepravidelná i mírná a kratší fyzická aktivita několikrát v průběhu dne, tedytaková, při níž se mírně zadýcháme, ale dovolí nám při námaze hovořit. Cvičenízvyšuje citlivost zejména kosterního svalstva k inzulínu. Pracující svalprodukuje desítky látek, které ovlivňují imunitní systém, působí protizánětlivěa mění vlastnosti tukových buněk. Svižná chůze je optimální. Deset tisíc krokůdenně může změnit váš život.
4 příčiny srdečního onemocnění
- Kouření je nejvýznačnějším rizikovým faktorem, který ohrožuje celé tělo,cévy nevyjímaje.
- Alkohol v míře větší než 1 až 2 sklenky (po 150 ml) kvalitního vína denněškodí i srdci.
- Nedostatek pohybu má na lidský organismus univerzálně devastující vliv,který vede nejen k nárůstu hmotnosti, ale také k poruchám metabolismu (napříkladinzulínové rezistenci), oslabení kostí a svalů, poruchám imunity, psychickýmchorobám, vzestupu rizika nádorových onemocnění či bolestem zad a páteře.
- Špatná životospráva, čímž není myšlena jen nezdravá strava. Názory na to,co je a není zdravé, se za posledních 40 let několikrát změnily, a to zcelazásadním způsobem. Proto je nejlepší držet se střídmosti v jídle a volit conejpestřejší složení.
Tak zcela už neplatí: tuk, skrytý nepřítel. Tuky potřebujeme k produkcihormonů, ale musíme pečlivě volit, které si vybereme. Přírodní rostlinné olejevycházejí po letech jako vítěz na žebříčku prospěšnosti, následují pak malámnožství nepřepálených živočišných tuků (například v mase) a jako vysloveněškodlivé jsou uváděné některé ztužené tuky, v nichž se vyskytují tzv.transmastné kyseliny (v USA bude od příštího roku platit zákaz jejich používáníjako surovin do dalších potravin). Ohrožují srdce a cévy a mají i kancerogennípotenciál.
Bez řepného i třetinového cukru se lze obejít, vhodnější jsou tzv.polysacharidy, které jsou obsažené v mouce, bramborách, rýži, luštěninách aovoci.
Bílkoviny nám neuškodí. Podstatnou část jídelníčku (kolem 20 % z celkovéenergetické spotřeby) musejí tvořit kvalitní proteiny – bílé drůbeží maso, rybya mléčná bílkovina.
Vláknina je důležitá nejen pro správnou funkci střev, ale brání i zpětnémuvstřebávání cholesterolu. Bohatým zdrojem je zelenina, které lze sníst za den,kolik jen chceme.
Relaxace, aneb zvládání stresu. Stres a zdravé cévy spolu souvisí a protobychom mu měli předcházet. Stres je všudypřítomný a do určité míry dokonceprospěšný. Nelze se mu vyhnout, ale můžeme se naučit jej zvládat. Pomůže pohyb,pěstování koníčků i pozitivní mezilidské vztahy.
