Vždycky když se mluví o spálení, vzpomenu si na svého tátu. Nikdy se nemazala jen se usmíval, když na nás děti maminka vypatlávala jeden krém za druhým. Tenkrém byl trochu namodralý a moc krásně voněl. Měl velice nízký UV faktor, aletehdy ještě nebyla ozónová díra a my jsme se nejjižněji dostali do Bulharska,tak to vlastně ani nevadilo. Navíc nás maminka v poledne zahnala k obědu dochatky nebo stanu a celé léto jsme strávili s šátkem nebo kšiltovkou na hlavě.Zato táta se pravidelně spálil. Byl červený jako rak, skučel a nebyla s nímzrovna zábava.
Téměř všechno se od té doby změnilo. Ozónová vrstva je vážně narušená,jezdíme si po světě, kam se nám zachce, včetně tropů. Všude kolem sebe vidíme islyšíme různé informace o negativním vlivu slunečního záření. Všichni víme, jakse chránit, a máme dostupné nepřeberné množství všech možných (i nemožných)přípravků s UV filtry. Přesto to řada z nás ignoruje a každý rok se pravidelněspálí, přesně jako to dělal můj otec.
Spáleniny (ať jsou způsobené jakkoliv) můžeme je rozdělit do třech hlavníchskupin:
- Popáleniny I. stupně - kůže je zarudlá, ale bez viditelného poškození.
- Popáleniny II. stupně - na kůži se objevují puchýře, pokožka pod nimi ječervená, ale škára (dermální vrstva) je neporušená. Někdy, při mírném narušeníškáry, mluvíme o typu II. b, který už se hojí déle a je u něj vyšší rizikovzniku jizev.
- Popáleniny III. stupně - tento typ spálenin bývá zpravidlazpůsoben hořením, elektrickým proudem apod.
Nebezpečí spojené s popáleninami je vyšší u dětí, starých lidí a u popáleninpostihujících velkou část těla. Obecně se dá říci, že u dospělých je popáleninapostihující méně než 20 % povrchu těla považovaná za lehčí. U dětí do tří let jeza těžkou popáleninu považovaná již ta postihující 5 až 10 % povrchu těla a zaživot ohrožující popálenina na více než 20 % povrchu těla. U dětí do jednohoroku a lidí nad 80 let je za život ohrožující považované popálení více než 10 %povrchu těla.
Za děti zodpovídáme my - dospělí. Dbejme tedy na důslednou péči o jejichpokožku, abychom spálení zabránili.
Popáleniny už od II. stupně mohou vyvolat tzv. popáleninový šok. Jeho rozvojje rychlý, nastupuje do několika minut, ale může trvat hodiny. Tekutina zkrevního řečiště se přesune na postižená místa, což je příčinou vážných, dlestupně poškození i život ohrožujících stavů.
Většina spálenin se zhojí, ale neexistuje nic, co by pomohlo napravitpoškození DNA v kožních buňkách a snížit riziko vzniku rakoviny kůže. Protoneberte péči o pokožku při opalování na lehkou váhu.
Co dělat, když už se spálíme?
- Nečekejte na nejhorší - Jakmile zaregistrujete zrůžovění pokožky, lehképálení, svědění nebo mravenčení, ihned odejděte do stínu nebo lépe do uzavřenébudovy. V tuto chvíli už nepomůže namazat se opalovacím krémem a dále zůstat naslunci. Kůže už je totiž spálená a spálenina se bude vyvíjet několiknásledujících hodin, které pro vás nebudou příjemné. Čím déle pak na sluncisetrváte, tím horší následky ponesete.
- Zchlaďte se - Osprchujte se studenou (děti ne) nebo vlažnou vodou. Led čiledová voda se dnes už tolik nedoporučují kvůli riziku podchlazení. Zůstaňte vestínu, v klidu a v dobře větraném prostoru.
- Doplňte tekutiny - Pijte! Doplnit tekutiny je základ, zejména pokud mátezvýšenou teplotu nebo pokud hrozí rozvoj popáleninového šoku. Pokud se jedná ospáleniny I. stupně, dodejte vodu i kůži. Použijte pěny, gely či jemná mléka,abyste pokožku zbytečně „netrápili“ intenzivním vtíráním krému či masti. Ideálníjsou přípravky s obsahem hojivých látek jako např. panthenolu, aloe vera čialantoinu. Při popáleninách II. stupně a horších na kůži nedávejte nic jinéhonež studenou nebo vlažnou vodu.
- Začněte s léčbou - Jestliže budete mít teplotu, vezměte si léky na jejísnížení a dostatečně je zapijte. Nečekejte, až se váš stav zhorší.
- Vyhledejte lékařskou pomoc - Při popáleninách II. stupně a horších na nicnečekejte. Popálené jen zchlaďte vodou a spálená místa můžete zakrýt např.přežehlenou čistou plenou nebo utěrkou a co nejrychleji vyhledejte lékařskoupomoc. Na kůži nic dalšího (masti, pěny apod.) neaplikujte. Lékaře vyhledejtetaké v případě rozvoje popáleninového šoku (otoky v místě popálenin),dehydratace (malátnost, horečka, zástava močení) nebo v případě popálenin umalých dětí.
