Jak již bylo zmíněno v prvním díle tohoto článku, pro výsledný efekt danéterapie je podstatná nejen správná volba terapie, ale stejně tak i jejídodržování, dostatek potřebných informací a přístup pacienta k terapii. Vpřípadě medikace je to správná rada lékárníka, zdůraznění důležitého čivysvětlení možných problémů, a následně respektování doporučeného pacientem apoložení dotazu v případě jakékoli nejasnosti.
Mezi další časté pochybení v praxi patří například špatné zacházení s lékovouformou, podávání léku bez ohledu na jídlo v případě nutnosti nebo špatnákombinace léků či léků a potravin. Obecnou a málo dodržovanou radou je zapíjetlék minimálně 125 ml vody, ne pouhým douškem tekutiny. Důvodem je napříkladsnazší rozpouštění léčiva či lepší transport trávicím traktem. Všechny studiepři zkoumání působení daného léku s tímto předpokladem počítají.
Způsob podání
V rámci správného užívání léčiv může být v některých případech také velmidůležitá souvislost s denní dobou, užití ve stejný čas či souvislost s jídlem.Například kortikoidy v perorální formě je nutné užívat ráno z důvodurespektování fyziologie hladiny těchto hormonů. Antiepileptika či hormonálníantikoncepce by zase měly být užívány ve stejnou dobu, aby byla udržena jejichkontinuální hladina v krvi. Případné vynechání vede k vychýlení hladiny anedostatečnému účinku. To, že jsou některé léky doporučovány užívat nalačno nebonaopak s jídlem, bývá dáno povahou léčivé látky, její rozpustností a vstřebánímči působením na trávicí systém.
Obecně látky rozpustné ve vodě je dobré podat spíše bez jídla a zapít vodou,typickým příkladem může být vitamin C nebo vitaminy skupiny B. Naopak látkylipofilní neboli rozpustné v tucích se lépe vstřebávají s jídlem, ideálně sjídlem tučným. Zde lze uvést jako příklad opět vitaminy, tentokrát A, D, E, K.Jindy může být zase doporučeno užívat lék s jídlem z důvodu dráždění trávicíhotraktu. Některá antibiotika, i když by se lépe vstřebávala spíše bez potravy,jsou podávána s jídlem nebo po něm, aby se minimalizoval negativní efekt natrávicí soustavu.
Z důvodu možných nežádoucích lékových interakcí je dobré, aby pacient hlásil,které léky užívá a svému lékaři a lékárníkovi nechal nahlížet do lékovéhozáznamu.
Interakce
Problematika interakcí léčivých přípravků je velice složitá. Kvůli navyšováníužívání více léčiv jedním pacientem zároveň velmi aktuální. Je úkolem lékaře alékárníka sledovat užívané léčivé přípravky a zamezit jejich nevhodnýmkombinacím. Proto je důležité, aby lékař, zvláště praktický, věděl o všechlécích a pacient ideálně navštěvoval jednu lékárnu. Kvůli značné složitosti anáročnosti problematiky je v západních zemích naprosto běžné a postupně i naněkterých odděleních nemocnic u nás, aby součástí zdravotního týmu byl klinickýfarmaceut. Ten hlídá nejen vzájemné ovlivnění mezi léky, ale i například přesnédávkování vzhledem ke konstituci, věku či vývoji nemoci pacienta.
Dále je nutné pamatovat, že velký vliv mohou mít mimo léků i zdánlivěneškodné doplňky stravy, přírodní léky či potrava. Jako jeden příklad za všechnylze uvést současné užívání řady léků a grepu nebo grapefruitového džusu. Díkyjeho schopnosti inhibovat enzymy, které jinak rozkládají řadu léčivých látek,vede k nebezpečnému zesílení účinku těchto léčiv.
Obecnou radou je zapíjet své léky čistou vodou a v čase užívání léků seraději vyhnout ovocným džusům či různým bylinkovým čajům.
Léková forma
Úprava léčiva do výsledné lékové formy, která zajistí dobrý efekt léku vdobrém čase na požadovaném místě, je zpravidla také trnitou cestou, někdy istejně náročnou jako vývoj samotné látky. Z toho důvodu se jí věnuje samostatnýfarmaceutický obor. Lékových forem existuje v dnešní době velké množství.Protože ale mezi nejrozšířenější patří různé druhy tablet, lze zmínit párinformací právě o nich.
Na první pohled mohou působit stejně, tableta jako tableta. Přesto se všakuvnitř této malé pilulky může skrývat různý systém „ ochranných obalů“ auspořádání léčiva a pomocných látek. Tyto systémy pomáhají například zajistitochranu látky před nechtěným rozkladem nebo nepříjemnou chutí či zajišťují, abyse lék uvolnil pomalu během několika hodin. Existují rozličné obalované,potahované tablety zajišťující prodloužené uvolňování, tablety rozpustné vústech, tablety rozpustné ve střevním traktu. Z toho důvodu je důležitýmpravidlem, pokud to není výslovně v příbalové informaci dovoleno, tabletynedělit, nerozpouštět, nedrtit. Při porušení se tak naruší celý systém. Vpřípadě dělení navíc není zajištěno, že bude obsah léčivé látky napříkladpoloviční.
Závěrem je třeba říci, že především kvůli našemu zdraví a následně izbytečnému plýtvání léky a finančními prostředky je velká škoda, pokud je kvůlišpatnému podání lék neúčinný nebo dokonce škodlivý. Je velmi přínosné, aby jakzdravotníci, tak pacienti věnovali čas správnému užívání léků a vzájemně sinaslouchali.
