Štítná žláza je žláza s vnitřní sekrecí, jejímž úkolem je produkce hormonů, které jsou nezbytné pro zdravý vývojčlověka. Je umístěna pod hrtanem ve spodní apřední části krku. Hormony tyroxin atrijodthyronin, které štítná žláza produkuje, ovlivňují spotřebu kyslíku, rychlost látkové výměny, a tím i růst a vývoj organismu.
Poruchy a onemocnění štítné žlázy u nás postihují asi 5% populace, ale u ženjsou mnohem častější. Nejčastěji jsou způsobeny chronickými autoimunitnímizáněty. Nádory štítné žlázy se vyskytují méně často. Onemocnění štítné žlázymůže být (ale ne vždy) spojeno s poruchou produkce hormonů, a to jaknedostatečnou, tak nadbytečnou.
Hypofunkce štítné žlázy a její léčba
Nedostatečná tvorba hormonů neboli hypofunkce vzniká častěji u žen, zejménave středním a vyšším věku. Vyznačuje se zpomalením všech dějů v organismu, jsouzpomalené pohyby, dostavuje se únava, letargie, bývá přítomná zácpa, váhovýpřírůstek, poruchy paměti, deprese a nesnášenlivost na chlad. Kůže a vlasy jsousuché, mohou se vyskytovat otoky kolem očí, zhrubnutí hlasu, bolesti kloubů.Nejzávažnější komplikací je zvýšená hladina cholesterolu a triglyceridů, kterézvyšují riziko aterosklerózy a tím i infarktu myokardu nebo cévní mozkovépříhody. U těhotných žen je potřeba včasná diagnostika, jinak hrozí vážnépoškození psychomotorického vývoje plodu.
Nedostatek jódu se v našichpodmínkách téměř nevyskytuje díky jodizaci soli.
PŘÍČINY HYPOFUNKCE:
- Autoimunitní chronický zánět, tzv. Hashimotova choroba,při které organismus vytváří protilátky napadající štítnou žlázu, je nejčastějšípříčinou snížené funkce štítné žlázy. Přesná příčina není známá. Existujídomněnky, že onemocnění může nastartovat prodělaná virová nebo bakteriálníinfekce. Roli hraje i genetická zátěž, věk, pohlaví a riziko se zvyšuje, je-lisoučasně přítomno i jiné autoimunitní onemocnění (např. revmatoidní artritis,celiakie).
- Hormonálnídysbalance (například v těhotenství nebo v přechodu). Činnost všech žláz svnitřní sekrecí se vzájemně ovlivňuje, takže i jiné hormonální poruchy se mohoupromítnout do tvorby hormonů štítné žlázy.
- Štítnou žlázu může poškodit i ozáření, užívání některýchléků, případně chirurgický zákrok.
Jedinou, ale poměrně jednoduchou léčbou je dodávat hormon tyroxin. Lék jenutné užívat vždy ve stejnou dobu, odděleně od ostatních tablet a zapít hodostatečným množstvím tekutiny. Dávku určuje lékař a léčba jeceloživotní.
Hyperfunkce štítné žlázy
Vzniká při nadprodukci hormonů. Typicky se projevuje zvětšením štítné žlázy(struma) a zrychleným metabolismem. Pacient hubne, má zrychlenou srdečnífrekvenci a hodně energie, špatně snáší teplo, pociťuje žízeň a trpí průjmy.Kůže je teplá a zpocená, může se vyskytovat nespavost a dušnost, bývá zvýšenýkrevní tlak. Často jsou vystouplé a vypoulené oči.
PŘÍČINY HYPERFUNKCE:
- Graves-Basedowova nemoc je chronický autoimunitní zánětzpůsobený protilátkami vlastního těla, které se vážou na receptory ve štítnéžláze a podněcují ji ke zvýšené tvorbě hormonů. Ani zde neznáme přesnou příčinu,roli může hrát dědičnost a porucha imunity vyvolaná nějakým spouštěcímmechanismem (stres, infekční onemocnění).
- Adenom štítné žlázy je nádor, který vzniká, pokud sebuňky štítné žlázy začnou nekontrolovaně množit a vyrábět zvýšené množstvíhormonů. Většinou není zhoubný, ale doporučuje se chirurgicky odstranit.
Při léčbě se aplikují léky, které blokují tvorbu hormonů (tyreostatika) abetablokátory, které zpomalují srdeční činnost. Pokud je zdrojem nezhoubnýnádor, odstraňuje se chirurgicky.
Méně časté projevy
Ne vždy je onemocnění štítné žlázy spojeno se změněnou produkcí hormonů.Štítná žláza může být zvětšená a může přitom fungovat normálně. Jindy naopaknení změněna velikost, ale k hormonálním změnám dochází.
Štítná žláza může být vzácněji postižena i infekčním zánětem. V tom případěmůže být bolestivá na pohmat. Dojde-li ke změně hormonálních hladin, jsouobvykle pouze dočasné. Léčí se podle původu infekce antibiotiky, případněkortikoidy. Důležité je všímat si typických příznaků a při jejich podezřenínavštívit lékaře. Diagnostika zahrnuje vyšetření pohmatem, zjištění hormonálníchhladin a případných protilátek z krve, ultrazvukové vyšetření a je-li nutné, téžbiopsii.
Zdrojem jódujsou mořské ryby a mořské plody, minerální vody a předevšímsůl.
Užívání doplňků stravy s obsahem jódukonzultujte vždy s lékárníkem nebo lékařem,
protoženadměrné dávky mohou štítnou žlázu též poškodit.
Co můžeme udělatpreventivně?
Pro správnou funkci štítné žlázy je důležitý jód. Doporučené denní dávky jsoumezi 150 až 200 mikrogramy, vyšší dávky jsou potřeba u dětí, dospívajících,těhotných a kojících žen.
Rizikové osoby, tj. ženy po menopauze, ale i v těhotenství, zvlášť pokud majíonemocnění štítné žlázy v rodině, by měly omezit konzumaci tzv. strumigenů,které mohou podporovat růst štítné žlázy (sójové produkty, arašídy, květák,brokolice, zelí). Opatrnosti je třeba i u osob s již diagnostikovanýmautoimunitním onemocněním.
