Pajizévky alias strie. Poradíme, jak se jich zbavit
Nejčastěji se strie objevují na hýždích, bocích, horních partiích stehen, v podpaží a na ramenou.Těhotné ženy postihují strie zejména na břichu a prsou. Mohou se objevit kdekoliv na těle, ale nejčastěji v místech, kde je uloženo větší množství tuku. Nejsou nebezpečné, jen ošklivé, stejně jako pomerančová kůže – celulitida. Proč vznikají a co s nimi?
Když se poruší kožní povrch, zpravidla se hojí jizvou, která nikdy nebude vypadat jako původní kůže. Při troše štěstí a správné péči může být tenká a stříbřitá. Pajizévky vznikají, aniž by došlo k porušení celistvosti kožního povrchu. Jde o trhlinky v pojivové tkáni škáry, případně i v podkoží.
Za vše může dermis
Kůže se skládá ze tří základních složek: pokožka (epidermis), škára (dermis) a podkožní tuková tkáň (hypodermis). Dermis je střední vrstvou kůže o tloušťce 0,5 až 3 mm a právě ta je odpovědná za vznik strií. Dermis obsahuje „gel“ – mezibuněčnou hmotu, v níž plavou fibroblasty (buňky produkující vlákna i mezibuněčnou hmotu), kolagenová vlákna, elastinová vlákna a další látky. Je hustě propletena drobnými cévami a kromě toho, že rozhoduje o pevnosti kůže, podílí se také na výživě epidermis. Dermis odpovídá i za kožní termoregulaci, hojení ran a eliminaci škodlivých odpadních látek z organismu (ve formě potu). Obsahuje nervová zakončení, mazové žlázky, vlasové cibulky a další tzv. kožní deriváty.
Strie jsou podmíněné degenerací vaziva (zejména elastinových vláken), ale mechanismus jejich vzniku není zcela jasný. Největší mírou se podílí zřejmě mechanický tah kůže, především když dojde k náhlé změně způsobené růstem, vznikem otoků nebo rychlým nárůstem objemu. Při vzniku strií nedochází k poškození zevního povrchu kůže, tedy epidermis, ale praskají elastická vlákna ve škáře. Pajizévky probíhají kolmo na směr tahu. Na vzniku strií se kromě zvětšování tělesného povrchu podílejí i hormonální změny a dědičnost.
Zpočátku jsou strie nenápadné, mají světlou stříbřitou barvu, ale postupně se prodlužují, rozšiřují a tmavnou až do červenofialového zbarvení (to bývá zejména při poruchách žláz s vnitřní sekrecí či morbidní obezitě, v těhotenství vzácněji, pokud nedojde k extrémnímu nárůstu hmotnosti). Po poklesu napětí kůže (při léčbě, po porodu, při úspěšné redukci hmotnosti) začnou červené strie blednout, vznikají bělavé až stříbřité vkleslé pruhy se svraštělým povrchem a ztenčenou kůží. Strie nikdy úplně nezmizí, postupem času jsou však méně nápadné.
Výskyt strií
Větší předpoklady ke tvorbě strií mají ženy v období dospívání (70 % dívek oproti 40 % chlapců). Strie na hýždích a na prsou jsou nejčastějšími místy, kde se ženám tvoří. Strie v těhotenství trápí až 90 % žen. U mužů se strie tvoří v období dospívání a mladé dospělosti při výrazném zvýšení hmotnosti při rychlém růstu a nárůstu svalové hmoty při intenzivním posilování, zejména pokud je podpořeno užíváním anabolických steroidů. Zajímavostí je, že se strie snadněji tvoří v mladším věku než ve stáří.
Skutečně účinná léčba bohužel neexistuje
Pokud se strie na našem těle objeví, lze se pokusit o místní léčbu u kožního lékaře, nebo mikrodermabrazi u chirurga, ale není zaručen výsledek, zejména u velkých a četných strií. Současně se doporučuje pravidelné promazávání postižené kůže a jejího okolí speciálními krémy, gely a oleji, což může vést k zesvětlení strií. Pomocnou léčbou může být laser, biolampa, masáže a lymfodrenáže. Jejich účnky však nejsou stoprocentní a mnohdy nepřinesou očekávaný efekt.
Co pomáhá na strie?
- Správná výživa. Pro tvorbu kolagenu a elastinu je nezbytný dostatečný přísun vitaminu A, B2, B3, C, D, E, zinku a oxidu křemičitého. Vitaminy, minerální látky a stopové prvky je lepší přijímat ve formě pestré a lehké stravy (středomořská dieta). Jediné, co je nutné v našich krajích dodat ve farmaceutické podobě, je vitamin D.
- Hydratace. Optimální denní příjem tekutin jsou dva litry. V parných dnech nebo při horečnatém onemocnění organismus ztrácí více tekutin potem, a proto je nutné jejich příjem adekvátně zvýšit.
- Pohyb. Při fyzické aktivitě se zvýší prokrvení kůž, tudíž se do dermis dostává více kyslíku a živin k obnově tkání. Minimum pohybu: 140 minut týdně.
- Pravidelné promazávání. Pravidelné promazávání „problémových partií“ zvyšuje elasticitu kůže a zlepšuje prokrvení. Důležitá je péče o tzv. kožní bariéru (uzavření mezibuněčných prostor epidermis), aby nedocházelo k vysychání kůže (zpravidla mastmi). Další látky, například kyselina hyaluronová, urea či želatina, napomohou udržet vodu v kůži a obnovit kolagenová a elastická vlákna i mezibuněčnou hmotu dermis. Nejlépe uděláte, když si pořídíte speciální krém na strie, který všechny tyto složky obsahuje.