Trápí vás kožní potíže, celiakie, záněty střev, zažívací obtíže, problémy shmotností, chronická únava, nesoustředěnost či hyperaktivita a neznáte příčinutěchto obtíží? Můžete trpět potravinovou intolerancí.
Intolerance (nesnášenlivost) potravin se na rozdíl od alergií, které jsouvětšinou okamžitou reakcí způsobenou na imunitním podkladě, projevuje pomalu včasovém rozmezí až tří dnů, Pacient tak velmi těžko pozná, která potravina jehopotíže způsobila. Bohužel potravinová intolerance může často souviset s kvalitoupotravin, přítomností různých konzervačních a barvicích látek nebo i sgenetickou úpravou potravin.
Nejčastější potravinovou intolerancí je nesnášenlivost pšenice. Ta je vposledních padesáti letech geneticky upravovaná a chemicky hnojená, aby dobřeodolávala plísním a měla velké výnosy. V geneticky modifikované pšenici byloobjeveno čtrnáct nových lepkových bílkovin. Tyto relativně malé změny vbílkovinné struktuře pšenice však dokážou způsobit obrovský rozdíl v imunitníchreakcích.
Původní odrůda pšenice byla jednozrnka, která se pěstovala již ve StarémEgyptě 3 300 let před naším letopočtem. Měla ale nízkou výnosnost, pečícíschopnosti byly malé. Chceme-li dnes sehnat tuto odrůdu, musíme se pídit vseverní Itálii, jižní Francii a na Středním východě, kde se ještě vysévá. U násv České republice je k dispozici pšenice špalda. Je to prastarý druh pšenice,který nyní zažívá svou renesanci. Špalda nebyla šlechtěna, a tak si zachovávámnoho cenných živin a nevznikají na ni potravinové intolerance. Má pozitivníúčinky na podporu imunitního systému, je výborným zdrojem vitaminů B a betakarotenu, má vyšší obsah draslíku, hořčíku a dalších minerálů. Pravidelnákonzumace podporuje činnost střev a trávení. Na trhu je k dispozici velkémnožství špaldových výrobků - mouky, otruby, kroupy, bulgur atd.
Potravinové alergie se objevují zhruba u 2 % populace, intolerancí trpíodhadem asi 45 % lidí.
Lepek může být návykový
Pšeničný lepek se v žaludku v kontaktu s pepsinem a žaludeční kyselinourozkládá na směs polypeptidů, nazývaných exorfiny, které v mozku fungují podobnějako opiáty a způsobují nezměrnou chuť na pšeničné výrobky. Mohou tak působit ažnávykově.
Intolerance na lepek také může negativně ovlivnit propustnost střev. Uvolňujetotiž regulátor střevní propustnosti, dochází tak k narušení spojů mezi buňkamia do krevního řečiště se dostávají nežádoucí proteiny. Nestrávené části potravymohou v krvi způsobit buď rychlou alergii, pokud není alergen podoben vlastnítkáni, nebo pomalou potravinovou intoleranci. Pokud se alergen podobá vlastnítkáni, může dojít až k rozvoji obávaných autoimunitních onemocnění, jako jsouonemocnění štítné žlázy, artritida, Crohnova nemoc atd.
I když je pšenice významným zdrojem výživných látek, nyní už je k dispozicidostatek alternativ, které potřebné živiny poskytnou. Chléb můžeme péci z moukyžitné, kukuřičné a konopné. Existují pohankové, kukuřičné nebo rýžové těstoviny.Snídaňové cereálie lze nahradit ovesnou kaší, ovesnými vločkami, hnědou rýží. Natrhu je i velký výběr sušenek z kukuřice a ovesných vloček.
Pšenici obsahuje nejen chléb, sušenky a snídaňové cereálie, ale je přítomnataké ve škrobu, otrubách, strouhance, kuskusu, kroupách, hranolkách,hamburgerech, omáčkách, pivu, zmrzlině, těstovinách a polévkách.
Jak zjistíme, že nějakou potravinu nesnášíme?
V lékárnách je dnes k dispozici diagnostický test FOOD DETECTIVE, kterýdokáže během hodiny z kapky krve zjistit intoleranci až na 49 druhů různýchpotravin. Podle stupně zabarvení se zjistí i míra potravinové nesnášenlivosti.Tyto potraviny se doporučuje na tři měsíce vyřadit z jídelníčku úplně, a kdyžzdravotní potíže odeznějí, pak je můžeme postupně jednu po druhé do jídelníčkuvracet. Někdy tato ochranná doba pomůže a pacient se může postupně k původnímuzpůsobu stravování vrátit, zejména u lehkých intolerancí. Ale v případě těžkýchintolerancí je potřeba potraviny vyřadit na celý život a používat jinéalternativy.
Pozor na mléko!
Druhou nejčastější potravinovou intolerancí je intolerance laktózy, Jedná se o částečnou nebo úplnou neschopnost trávícího traktu zpracovávatlaktózu, tedy mléčný cukr. Ten je za normálních okolností štěpen pomocí enzymuna menší části, které může organismus využít. Pokud tento enzym chybí,nevstřebaná laktóza ve střevě s sebou strhává vodu a prostřednictvím střevníchbakterií začíná kvasit. Výsledkem je průjem spojený s výraznou plynatostí a křečemi. Řešením je vysazení mléka. Kysané mléčné výrobky při tom obvyklebývají tolerovány..
Kravské mléko lze nahradit mlékem rýžovým, ovesným, sójovým čipohankovým. Alternativou je také mléko kozí a ovčí, ze kterého se rovněžvyrábějí jogurty a další mléčné výrobky. Místo smetany lze používat oříškovékrémy a místo taveného sýra tofu nebo tahini.
Intolerance se může vyskytovat i na kvasnice. Pekařské i pivovarské droždíobsahuje živé kvasinky, které mouku nepřeměňují, ale v příznivém prostředí serychle množí a vytvářejí plyny, které těsto nadlehčují. Proto má mnoho lidí strávením kynutého pečiva z kvasnic problémy, zejména nadýmání a pálení žáhy.Velmi vhodnou alternativou při pečení chleba je použití tradičního kvásku, jakýpoužívaly i naše babičky. Kvásek vzniká velmi přirozeně. Vnitřní slupka obilnéhozrna totiž obsahuje bakterie a kvasinky, které při kontaktu s vodou začnoukvasit a kysat. Tímto přirozeným kvašením se rozkládá obilný škrob a lepek najednodušší cukry a lépe stravitelné aminokyseliny. Díky dlouhému kynutí vlákninadobře nabobtná a zabraňuje zácpě. Při dlouhém kynutí chleba se rozkládá iobávaná kyselina fytinová z mouky, která by mohla vytvářet hůře stravitelnésloučeniny ve střevech.
Kváskový žitný chléb
300 ml vody, 300 g žitné chlebové mouky, 1 lžíci kvásku necháme v míse přesnoc při pokojové teplotě.
Ráno odebereme 1 až 2 lžíce kvásku a dáme do ledničky do skleničky na příště.Do zbylé části přidáme 600 g žitné mouky, 350 ml vody, 24 g soli, 10 g drcenéhokmínu, 5 g koriandru (můžeme ochutit vlašskými či jinými ořechy, slunečnicovýmnebo dýňovým semínkem apod.).
Necháme v igelitu 2 až 3 hodiny kynout při pokojové teplotě nad 20 °C. Potédáme těsto na pomoučený vál, několikrát ho přeložíme a dáme do ošatky napomoučenou utěrku. Necháme v igelitu kynout zhruba 2 hodiny.
Troubu nahřejeme na 250 °C po dobu 20 minut i s hrncem na pečení. Chlébpřeklopíme do hrnce, pečeme 10 minut přikryté plechem nebo poklicí, pakodklopíme a pečeme 25 až 30 minut do kaštanové kůrky.
Kvasnice jsou bohužel obsaženy také v různých kvašených nápojích, jako jeocet, sójová omáčka, pivo a víno. Možnou náhradou sójové omáčky může být opečenýsezamový olej, jako náhradu octa použijeme citronovou šťávu.
