Nejde jen o prsa... ale i o život

Každoročně je diagnostikováno více než 6 tisíc nových případůkarcinomu prsu. V důsledku systematického screeningu, který je v České republicena velmi vysoké úrovni, se zvýšil podíl nádorů zachycených v 1. a 2. stadiu,která jsou plně vyléčitelná. Stále však každý rok na rakovinu prsu zemře kolem 2tisíc žen. Jedním z hlavních důvodů je skutečnost, že na vyšetření přišly pozděa onemocnění pokročilo, případně se již vytvořily metastázy.

Ještě v roce 2012 navštívilo mamograf jen 52 % žen, které majína toto vyšetření nárok, tedy od 45 let jejich věku. Proto bylo preventivnívyšetření na mamografu zařazeno do projektu adresného zvaní. Ženy, které na svézdraví nedbají, dostávají od druhé poloviny roku 2013 od zdravotních pojišťovenpozvánku, aby se na mamograf vypravily.

Do projektu adresného zvaní patří ještě preventivní vyšetření,tzv. screening karcinomu děložního hrdla a preventivní vyšetření na přítomnostrakoviny tlustého střeva a konečníku.

Geneticky podmíněné nádory aneb Prsa podleAngeliny

Příroda není zcela spravedlivá a každý dostane do vínku jinégeny a jiné choroby. Před několika lety vzbudila pozornost Angelina Jolie, avšaknikoli svým hereckým výkonem či adopcí dalšího dítěte, ale tím, že si dalaodstranit prsa. Lékaři totiž objevili, že je nositelkou genu BRCA1. Letos svůjboj za záchranu života korunovala tím, že si dala odstranit i vaječníky apodstupuje hormonální léčbu, aby u ní nedošlo k předčasnému kli­makteriu avšem negativním důsledkům, která z nedostatku estroge­nů plynou.

Ženy, které mají geny s mutací BRCA1, mají téměř 85% rizikovzniku karcinomu prsu (do 80 let věku) a až u 60 % nositelek této mutace vzniknerakovina vaječníků. Existuje ještě varianta BRCA2, která není „to­liknebezpečná“, je spojena „pouze“ s vysokým (85%) rizikem rakoviny prsu, ale jen23% rizikem rakoviny vaječníků. 

U žen převažují melanomy na dolních končetinách, u mužů se tvořízejména na trupu s maximem na zádech. 

Tyto dvě mutace vedou i k mírně zvýšenému riziku výskytu jinýchon­kologických chorob (rakoviny tlusté­ho střeva a konečníku, prostaty,sli­nivky, žlučových cest a melanomu), a to i u mužů. Tyto mutace bychomnašli u jednoho Čecha z každých osmi set. Celoživotní riziko genetickyneza­tížené populace je 1,8 % u karcinomu vaječníků a 8 až 10 % u rakovinyprsu.

Rodinná zátěž se projeví tím, že pří­buzné (matky a jejichsestry, babičky, vlastní sestry) onemocněly rakovinou prsu v mladém věku (před50. rokem, někdy už po 20. narozeninách).

Patříme-li do „zdravérodiny“, pak je dobré po celý život provádět jednou měsíčně samovyšetření. Tímlze při troše cviku vyhmatat nádor již o veli­kosti 15 až 20 mm, je-li povrchověulože­ný, a velikosti oříšku, je-li hlouběji. Od 45 let má každá žena jednouza dva roky nárok na mamografické vy­šetření v akreditovanémmamogra­fickém centru. Tímto způsobem lze rozpoznat nádor menší nežšpendlí­ková hlavička. Malé nádory zpravidla netvoří vzdálená ložiska –metastázy a jejich odstranění představují úplné vyléčení. U malých nádorů nemusíbýt odstraněn prs, jen nádorové ložisko.

Pokud se rakovina prsu nebo va­ječníků v rodině vyskytuje,zejména u mladých příbuzných, pak je nut­né začít s preventivnímivyšetřeními o deset let dříve, než byl věk nejmlad­ší pacientky. Třeba jižve 20 letech, pokud jsou zjištěny zmíněné mutace BRCA1/2. V mladém věku sedoporu­čuje, kromě pravidelného měsíčního samovyšetření, ultrazvukovévyšet­ření prsou (podle situace třeba i jed­nou za půl roku), případnědoplněné o další testy (krevní) či magnetickou rezonanci, pravidelnésonografické vaginální vyšetření (rakovina vaječní­ků nemá varovnépříznaky), případně i sonografické vyšetření dalších orgá­nů.

Preventivní opatření riziko významně snižují

U vysoce rizikových žen se uvažuje o preventivním podáváníněkterých léků (antiestrogenní léčbě), na defini­tivní potvrzení účinnosti aprospěchu těchto postupů se však zatím čeká. Další možností, která se pacientkáms genetickými mutacemi nabízí, je pre­ventivní odstranění prsou a vaječníků.K tomuto kroku se většinou odhodlají ženy, které již mají děti. Měly by všakvědět, že genetické mutace předají v 50 % případů i svým dětem. Dopo­ručenývěk pro preventivní odstra­nění prsních žláz a vaječníků je mezi 35 a 40lety, kdy výskyt zhoubných chorob u těchto žen stoupá.

Oboustranné odstranění prsní žlázy sníží riziko o 90 až 95 %.Zbytkové riziko je dáno technickou nemožností zcela odstranit veškerou tkáňmléčné žlázy. I po operaci je ale nutné další sledo­vání. Ženě po odstraněníprsou kvůli riziku rakoviny by měla být nabídnu­ta možnost úpravy prsouplastickým chirurgem (hrazená z pojištění).

Všechny ženy by měly dbát i na tzv. primární prevenci zhoubnýchone­mocnění: nekouřit, minimalizovat pití alkoholu, snížit spotřebučerveného masa, nebýt obézní a sportovat.

Pozor na přemíru slunění

Působení UV záření, oxidační stres, ge­neticky podmíněnáneschopnost oprav struktur v buněčném jádře, poškození buněk a mnoho dalších,zatím neob­jasněných faktorů může vést ke vzniku melanomu, tedy nádoruvznikajícího přeměnou melanocytů (pigmentových buněk přítomných v kůži i dalšíchorgá­nech).

Asi 10 % melanomů vzniká u jedinců, kteří mají mezi přímýmipříbuznými alespoň jednoho až dva jedince obdob­ně postižené. Jedním zhlavních vyvo­lávajících faktorů kožního melanomu je nadměrné a intenzivníslunění, přede­vším takové, u něhož dojde ke spálení.

Mezi základní ukazatele zvýšeného rizika vzniku melanomu jsouatypic­ké, tzv. dysplastické névy, tedy útvary vyznačující se nepravidelnýmiokraji, různým probarvením, případně mohou i svědit.

Hlavní zásada: včas!

Melanom je kožní, tedy povrcho­vý nádor, proto by měl býtsnadno rozpoznán již v počátečním, léčbou ovlivnitelném období. Skutečnost jevšak bohužel jiná. Zhruba 40 % me­lanomů kůže je diagnostikováno ve stadiu,kdy nádor již vytvořil vzdá­lené metastázy a začínáohrožovat životnemocného. Proto je úmrt­nost na melanom stále zbyteč­ně vysoká. Ročně vnaší repub­lice umírá na melanom více než 300 pacientů, přičemž úmrtnost jeo něco vyšší u mužů než u žen. Me­lanom stále zůstává hlavní příčinou úmrtína kožní malignity a představuje 1 až 2 % všech úmrtí na nádorováonemocnění. 

Je tisíckrát opakovanou a ověřenou pravdou, že malý nádor lzevyléčit úplně!

Pokud již melanom na kůživznikl, je pro další osud pacienta rozhodují­cí včasná a správná diagnóza sná­sledným neodkladným chirurgickým řešením, které spočívá v úplnémod­stranění primárního nádorového lo­žiska. Plně vyvinutý melanom jevel­mi agresivní nádor s velkým rizikem dalšího metastazování a s vysokouúmrtností.

Chirurgická léčba může být účinná, pouze pokud je melanomrozpoznán v časné fázi růstu, kdy ještě není schopen metastazovat. V těchtopří­padech je další prognóza onemocně­ní velmi příznivá apravděpodobnost trvalého vyléčení vysoká, desetileté přežití se pohybuje okolo95 %.

I když v posledních letech stoupá po­čet nádorů zachycenýchv této počína­jící růstové fázi, více než polovina ne­mocných přicházína první vyšetření až s pokročilým melanomem, s vyso­kým rizikem dalšíprogrese nádorové choroby.

Ozařování a chemoterapie často v léč­bě melanomu selhávají,proto se stále hledají nové metody. V poslední době se ukazuje, že imunoterapiemůže být cestou ke zvýšení šance, jak přežít i pokročilý melanom. Při tomtopostu­pu se ovlivňují tělu vlastní T-lymfocyty, aby uměly zlikvidovatnádorové buň­ky.