Dva měsíce prázdnin probouzejí dětskou nespoutanost a ruší mnohá pravidla.Proto je pro dítě složité vrátit se k rutině a k řádu, který s sebou nesepravidelná školní docházka. Součástí zdravého životního stylu jsou i správnéstravovací návyky, jejichž nastolení a dodržování leží téměř výhradně v rukourodičů.
Se špatným stravováním je jednoznačně spjata obezita. Jejími nejčastějšímipříčinami jsou energetický příjem, který je vyšší než výdej, nepravidelný příjempotravy a špatný výběr stravy. Zdálo by se, že náprava je jednoduchá, alesoučasný životní styl činí věci složitějšími, než jak na první pohledvypadají.
Pravidelné pohybové aktivity, a zejména ty přirozené, jako chůze a pohyb načerstvém vzduchu, nejsou příliš „v kurzu” ani u dospělých, natož u dětí. Těch,které pravidelně sportují, je málo. Děti většinou do školy dojíždějí autem, nebodopravními prostředky, celé dopoledne i část odpoledne prosedí. A oblíbenéaktivity během volného času? Sezení u počítače anebo u televize. Dokonce i zhodin tělocviku se mnohé děti se souhlasem rodičů uvolňují. Pohybu je všeobecněmálo a energetický výdej je tím pádem nízký.
Obezita
Obezita je celosvětovým problémem civilizovaných zemí. Je to daň, kterouplatíme za to, že se máme dobře. V posledních letech bohužel přibývá i obézníchdětí. Podle posledních průzkumů má v České republice 9 % dětí nadváhu a 6 % dětíje obézních. Nejedná se pouze o estetický problém, ale nadváha s sebou přináší idalší zdravotní rizika: nadměrnou zátěž kloubů a svalů a s tím souvisejícíhopohybového aparátu, vysoký krevní tlak i vyšší hladiny cholesterolu a tuků, ježv budoucnosti mohou přispívat k rozvoji cévních a srdečních onemocnění. Dálezvýšené riziko cukrovky, žlučových kamenů a v neposlední řadě i rozvojpsychických onemocnění, neboť obézní děti a děti s nadváhou jsou často vyčleněnyz dětského kolektivu.
Na věku záleží
Důležité je také uvědomit si věk dítěte. Děti v mladším školním věkupotřebují nižší energetický příjem na kilogram hmotnosti než děti v pubertě. Udívek obvykle kolem desátého roku věku, u chlapců po dvanáctém roku dochází kbouřlivým hormonálním změnám a k rychlému růstu. Dokončuje se vývoj kostry asvalstva, u dívek přibývá tukové tkáně a rozšiřuje se pánev. Energetické nárokyjsou v tomto období zvýšené, zvlášť u chlapců.
Kromě toho je potřeba dodat i adekvátní množství bílkovin a vápníkunezbytných pro správný růst organismu. U dívek může nástup menstruace vést kdeficitu železa a kyseliny listové, jenž má za následek zvýšenou únavnost amalátnost.
Dbejte na pravidelnost
Dalším problémem je nepravidelný přísun potravy a všeobecně špatný režimstravování. Ideálně bychom měli jíst pětkrát až šestkrát denně, přičemž snídaněa oběd by měly tvořit dohromady zhruba 60 % denního energetického příjmu (25 %snídaně a 35 % oběd), večeře 20 % a dvě svačiny po 10 %. Ruku na srdce: kdo znás dodržuje podobný režim včetně vydatných snídaní?
Velmi často se dnes setkáváme se snídaní, která je připravovaná ve spěchu, čidokonce s její úplnou absencí. Pokud dítě musí vstávat brzy a nemá po ránu chuťk jídlu, mělo by vypít alespoň dostatek tekutin (čaj, mléko, neslazený džus) aje potřeba vybavit ho vydatnou dopolední svačinou.
Musíme si uvědomit, že výuka představuje fyzickou zátěž a leckdy i stres.Nedostatečný příjem potravy a tekutin snižuje pozornost, soustředění a zvyšujeúnavu, což může vést i ke zhoršenému výkonu ve škole. Obědy jsou většinouzajištěny ve školních jídelnách, které se liší kvalitou i nabídkou jídla.Bohužel hodně dětí v jídelně nejí a za peníze na jídlo, které dostávají odrodičů, si kupují pamlsky, nezdravou fastfoodovou stravu a přeslazenénápoje.
Stolování je rituál
Odpolední svačina i večeře by již měly být v režii rodiny. Společné rodinnéstolování by mělo být rituálem, na který se členové rodiny těší. I když leckdynejde z organizačních důvodů scházet se každý den u večeře, společných večeří,případně i snídaní a obědů během víkendů a svátků by mělo být co nejvíce.
Nejde jen o konzumaci jídla, ale také o příležitost sejít se, prodiskutovatběžné záležitosti, naplánovat společné aktivity a těšit se z přítomnostiostatních. Mělo by se jednat o chvíle odpočinku a pohody pro všechnyzúčastněné.
Cukry, tuky, bílkoviny
V neposlední řadě je nesmírně důležitá i samotná skladba jídla. Pro správnýrůst a vývoj organismu je důležitý nejen dostatečný přísun hlavních živin, ale ijejich poměr. Výživáři doporučují volit skladbu stravy tak, aby obsahovala 60 %sacharidů, 15 % bílkovin a 25 % tuků. Zapomínat se nesmí ani na dostatečnýpřísun vitaminů, minerálů a stopových prvků.
Skladba jídelníčku by se měla řídit tzv. výživovou pyramidou. Základnupyramidy tvoří potraviny, které by se měly konzumovat nejčastěji, a na vrcholujsou ty, jež bychom si měli dopřát pouze příležitostně. Základem výživy jsoupotraviny dodávající složené sacharidy, a tím i energii: pečivo, rýže,těstoviny, brambory apod. Doporučený počet porcí je již zmíněných pět ažšest denně, přičemž jedna porce se rovná jednomu kusu pečiva nebo krajícichleba, hrnku těstovin nebo rýže, 125 g brambor nebo třem knedlíkům. Pečivo jelepší vybírat celozrnné, z nízko vymleté mouky, neboť obsahuje větší množstvívlákniny, více vitaminů a minerálů.
Zelenina a ovoce tvoří druhé patro pyramidy a jejich příjem netřeba omezovat.Sice nedodávají tělu tolik energie, ale obsahují množství vitaminů, minerálů aenzymů důležitých pro zdraví. Doporučuje se minimálně pět dávek denně. Přednostby mělo mít sezónní ovoce a zelenina. Dobré je rovněž dbát na pestrost, neboťkaždý druh ovoce a zeleniny obsahuje jiné vitaminy a minerály. Děti by si mělyzvyknout na zeleninu jako doplněk každého hlavního jídla, ať už čerstvou veformě salátu, nebo tepelně upravenou jako druhou přílohu.
Mléčné výrobkyčtyřikrát denně
Třetí patro pyramidy tvoří mléko a mléčné výrobky jako důležitý zdrojbílkovin a vápníku. Pro děti jsou doporučené čtyři porce denně. Jedna porce serovná 250 ml mléka, 150 ml jogurtu nebo 50 g sýra. Je na místě omezit smetanovévýrobky s vyšším obsahem tuku (10 % a více).
Maso, jakožto zdroj plnohodnotných bílkovin a železa, tvoří další patropyramidy. Denní doporučený příjem je jedna až dvě porce, jedna porce představuje50 g masa. Do této skupiny řadíme i vejce (jedna porce = jedno vajíčko). Vyššípříjem se doporučuje v pubertě a u aktivních sportovců. Maso by mělo být libové.Častěji by se mela konzumovat drůbež a na jídelníčku by se měly alespoň jednoutýdne objevit ryby. Naopak na místě je vyvarovat se uzenin, neboť obsahujívysoké množství soli, cholesterolu a konzervačních látek, jež jsou zdravíškodlivé.
Poslední patro pyramidy tvoří tuky a tzv. rychlé cukry – tedy sladkosti,čokoláda atd. Tuky jsou vedle sacharidu a bílkovin základní složkou potravy ajsou velmi důležité, neboť slouží nejen jako zdroj energie, ale jsou nezbytné ipro rozpouštění některých vitaminu a tvorbu životně důležitých látek v tele. Cose týče jejich příjmu, je důležité heslo „všeho s mírou”. Existují různé druhytuku, ideální jsou rostlinné oleje (olivový, slunečnicový, dýňový), ale nenínutné vyhýbat se rozumné konzumaci másla.
Ořechy a sladkosti
Dobrým zdrojem tuku a zároveň vitaminu a stopových prvku jsou ořechy. Ty všakmají vysokou energetickou hodnotu, takže s jejich konzumací opatrně. U zdravýchdětí nezakazujeme v rozumné míře ani sladkosti nejlépe ve formě sušenek,sladkého pečiva, kvalitní čokolády nebo sušeného ovoce. Někdy jsou potřeba jakorychlé doplnění energie. Jejich množství by ale nemělo přesáhnout 50 gdenně.
V neposlední řade je potřeba myslet i na dostatečný přísun tekutin. Ideálníje voda, čaje nebo neslazené ovocné šťávy. Naprosto nevhodné jsou sladkélimonády.
Teoreticky zní vše velmi jednoduše, v praxi je dodržování zásad správnévýživy složitější. Čím dříve si je ale dítě osvojí, tím snáze je přijme za své abude z nich profitovat po celý svůj další život. A protože děti mají tendencipřebírat naše návyky a zvyklosti, včetně těch stravovacích, míra odpovědnosti zajejich růst, vývoj a zdraví leží především na nás.
