Pálení, svědění, olupování kůže. Na nenáviděné příznaky vždy nadáváme, zřídkakdy je však léčíme. Mykózy jsou onemocnění způsobená kvasinkami, houbami nebo plísněmi.
Povrchové mykózy se v naší populaci vyskytují poměrně často. I když máme mnohdy pocit, že svědění a pálení nás utrápí až k smrti, nejedná se o život ohrožující onemocnění. Největší komplikací však patrně bude jejich vytrvalost. Povrchové mykózy se velmi obtížně léčí, a když už máme pocit, že jsme nad nimi zvítězili, vesele se k nám zase vrátí. Nejčastější povrchovou lokální mykózou je postižení nohou (jedná se především o meziprstní prostory, nehty) a vaginální sliznice.
Na druhé straně však existují také mykózy, kterým se říká systémové, a lze o nich tvrdit, že nás ohrožují na životě. Jejich výskyt je naštěstí vzácný a postihují jedince s výrazně oslabeným imunitním systémem, většinou z důvodu jiné těžké nemoci. Pojďme se ale věnovat povrchovým mykózám, které se staly nemilým společníkem životů mnoha z nás.
Hlídejte si meziprstní prostory
Prostory mezi prsty na nohou jsou snad nejčastějším místem výskytu mykózy kůže. Velmi často jsou postižena i třísla nebo podpaží. Jedná se o místa tzv. vlhké zapářky. Nejste si jisti, jak mykózu poznáte? Místo infekce je zarudlé, objevuje se vyrážka, která pálí a svědí, a může dojít i k olupování kůže.
Onychomykóza aneb Trpí naše nehty
Nejčastějším původcem onemocnění nehtů u nás jsou dermatofyty (jedná se asi o polovinu případů), ale mykózu nehtů mohou způsobovat i kvasinky, případně saprofytické houby. Typickým příznakem je ztluštění nehtu a změna barvy. Nemocný nehet může být bílý, žlutý, ale i zelený až černý. Jakmile je nehet napaden, stává se křehčím a dochází k jeho olupování až deformaci. Pokud se infekce neléčí, může se kůže pod nehtem a kolem nehtu bolestivě zanítit.
Onychomykóza se vyskytuje poměrně často, v našich podmínkách jí trpí kolem 6 – 10 % populace, častěji jsou to starší lidé. U některých rizikových skupin, jako jsou například diabetici nebo pacienti postižení lupénkou, je výskyt dokonce výrazně vyšší. Častěji bývají postiženy nehty na nohou. Výskyt onychomykózy na rukách je méně častý, ale závažnější z psychosociálního hlediska, protože postižené nehty jsou vidět a nepůsobí esteticky.
Vaginální mykóze se raději vyhněme prevencí
Až 75 % žen se alespoň jednou ve svém životě musí potýkat s velmi nepříjemnou vaginální mykózou. U poloviny žen dochází k opakovaným výskytům a zhruba 5 % trpí mykózou chronicky.
Nejčastějším původcem vaginální mykózy je kvasinka Candida albicans. Tento mikroorganismus je součástí přirozené vaginální mikroflóry, ale za určitých podmínek může dojít k jeho pomnožení, které má za následek výskyt nepříjemných příznaků, jako jsou silné prokrvení, případně otok sliznice, svědění až pálení, výtok – zpočátku řídký, později tvarohovité konzistence. Současně může být tlak a bolest v podbřišku, bolesti se mohou vyskytovat i při pohlavním styku.
Kandidózou, jak se vaginální mykóze odborně říká, mohou onemocnět i muži, ale příznaky se u nich nemusejí projevit. Přestože se kandidóza nezařazuje mezi onemocnění přenosná pohlavním stykem, v případě, že jí trpí oba partneři, mohou ji na sebe vzájemně přenášet a je nutné, aby se léčili oba.
ONYCHOMYKÓZA
PŘÍČINY
Příčiny tkví především ve zhoršení periferní cirkulace, ke které dochází při zhoršení krevního oběhu obecně, ať už v důsledku stárnutí nebo např. diabetu mellitu. Rovněž stavy se sníženou nebo změněnou obranyschopností organismu (stres, dlouhodobé vyčerpání, chronická onemocnění, lupénka, užívání cytostatik, antibiotik nebo kortikosteroidů) vedou ke zvýšené náchylnosti vůči infekcím. Neméně důležitým rizikovým faktorem je nošení uzavřené obuvi z nevhodných materiálů a především hromadné využívání společných prostor, sprch, bazénů atd.
LÉČBA
Přestože je na trhu dostatek antimykotických roztoků, krémů a sprejů, je léčba kožních a zvláště nehtových forem mykóz velmi náročná a zdlouhavá. Plísně bývají obtížně přístupné a velmi úporné. Lokální léčbu je potřeba aplikovat dostatečně dlouhou dobu (alespoň 2 – 4 týdny) tak, aby se organismus infekce skutečně zbavil. Při předčasném ukončení léčby se zvyšuje riziko recidivy, protože původce onemocnění buď přežije, anebo se nedostatečně uzdravená pokožka opět stává místem vstupu pro nové infekce.
Lokální léčba ale někdy nestačí a je-li postižena větší plocha nehtu, je potřeba infekci léčit systémově. V takovém případě je však potřeba vždy vyhledat lékaře.
Naprosto nezbytná je konzultace s lékařem v případě, že postižený je diabetik (vzhledem ke snížené hojivosti a obranyschopnosti) a také pokud se u vás plísňové onemocnění vyskytne poprvé, je-li přítomna velká bolestivost či se sami léčíte neúspěšně déle než tři týdny.
PREVENCE
V bazénech, saunách, šatnách a sprchách používejte vždy vhodnou obuv. Základem jsou důkladná hygiena nohou a pečlivé vytření dosucha po každé koupeli. Nenoste zapařenou a vlhkou obuv, boty by měly být lehké a vzdušné s otevřenou špičkou. Ideální jsou bavlněné ponožky, které dobře sají pot. V případě zvýšeného pocení nohou lze použít speciální antiperspirační spreje.
VAGINÁLNÍ MYKÓZA
PŘÍČINY
Kvasinkám se daří ve vlhkém prostředí a při omezeném přístupu vzduchu. K nadměrnému pomnožení kvasinek může dojít za různých okolností. Častou příčinou je stres, kdy se vyplavují do krve stresové hormony, hormonální nerovnováha v těhotenství nebo klimakteriu, kdy dochází ke změnám hladiny estrogenů. Stejné změny vyvolává i hormonální antikoncepce, která může u citlivých žen též navodit nerovnováhu mikrobiálního poševního prostředí. Zvýšená hladina cukru v krvi kvasinkám též prospívá. Rizikovým faktorem je tedy nejen diabetes mellitus, ale stejně tak i nadměrná konzumace sladkého jídla a nápojů.
Nerovnováhu přirozené mikrobiální flóry způsobují také antibiotika. A v neposlední řadě se jedná o špatné hygienické návyky. Většinou nejde o nedostatečnou hygienu, spíš naopak. Časté omývání a výplachy pochvy s použitím nevhodných toaletních prostředků a mýdel, nošení mokrých plavek či příliš těsného a neprodyšného prádla – to vše může výrazně napomáhat vzniku vaginálních mykóz.
LÉČBA
Léčba je nejčastěji lokální, vaginálně podávanými antimykotickými kapslemi nebo tabletami. Vhodným doplňkem je užívání probiotik, která pomáhají nastolovat přirozenou mikroflóru. Tyto léky většinou nejsou na předpis, takže je možná i samoléčba, a to hlavně u žen, které již mají s tímto onemocněním zkušenost. V případě prvního výskytu vaginální mykózy (nebo podezření na něj), netypicky zapáchajícího výtoku, těhotenství či dvoutýdenní neúspěšné samoléčbě lékaře rozhodně navštivte.
PREVENCE
Zdaleka nejdůležitější je onemocnění předcházet. Noste vzdušné oblečení (hlavně prádlo). Udržujte genitál v suchu (po koupání si ihned svlékněte mokré plavky a důkladně se otřete). Na intimní hygienu používejte speciální gely a toaletní přípravky určené k tomuto účelu. Omezte sladkosti a užívejte profylakticky probiotika. Lze používat i lubrikační gely s dezinfekčním účinkem.
Mykózy kůže, nehtů i vaginální mykózy nejsou u jinak zdravých jedinců obzvlášť nebezpečným onemocněním, ale znepříjemňují každodenní život a obtížně se léčí. Proto dbejte zejména na prevenci a v případě výskytu se snažte o včasnou léčbu, abyste zabránili rozvoji onemocnění.
