Pokašlávání a zadýchávání při chůzi do schodů zná z vlastní zkušenostimnoho lidí. Málokdo z nich však ví, že se může jednat o první příznaky vážnéchoroby – chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN, česky rozedma plic). Jejímiposledními stadii jsou invalidita, zařazení do transplantačního programu apředčasné úmrtí. Přitom by mnohým stačilo jen nekouřit.
Výskyt CHOPN jak u nás, tak na celém světě stále stoupá. V Česku žije kolem800 tisíc lidí s touto nemocí, diagnostikována a léčena je však asi jednačtvrtina. Celosvětově se odhaduje počet pacientů na více než 600 milionů.Vzestup počtu případů odpovídá vzrůstajícímu počtu kuřáků. Kouření a chorobavšak mají určitý časový odstup, změna počtu kuřáků se projeví v nemocnosti toutochorobou zhruba za 30 let.
Základní příčina –kouř
Nejčastěji je CHOPN způsobena opakovaným nebo dlouhodobým vdechovánímtoxických látek, především cigaretového kouře, přičemž škodlivé je i pasivníkouření. Velkou roli hrají vrozené faktory, protože CHOPN se objeví „pouze“ asiu jedné čtvrtiny kuřáků.
U všech pacientů nekuřáků, jimž je diagnostikovánaCHOPN, by měl být proveden test na nedostatek tzv. alfa1 antitrypsinu, což jelátka, která aktivně ochraňuje zdravé plíce před destrukcí. Součástí onemocněnímůže být i jaterní poškození. V tomto případě lze léčbou zabránit vážnémupoškození plic.
Kašel a vykašlávání hlenů jsou prvními příznaky. Stane-li se kašelpravidelným, tedy trvá-li alespoň tři měsíce v roce po dobu dvou po soběnásledujících let, označujeme stav jako chronickou bronchitidu, která jerizikovým faktorem pro vývoj CHOPN. Varovné příznaky Avšak existuje i „čistěgenetická“ forma této choroby. Disponovaní jedinci mající sníženou tvorbujednoho z velmi důležitých enzymů, který brání poškození plic při expoziciběžným škodlivinám z ovzduší. U nich se CHOPN rozvine, i když nekouří a nikdynekouřili. Tato forma je však vzácná. V posledních letech se objevují podloženénázory, že CHOPN je způsobena rychlejším stárnutím plic, nebo jejich poškozenímv novorozeneckém věku.
Nejdůležitějším příznakem a zároveň problémem je dušnost. Pacienti ji obvyklepopisují jako krátký dech, pocit nedostatku vzduchu nebo kyslíku, nemožnost senadechnout nebo jako tíhu na prsou či hrudníku. Zpočátku se dušnost objevuje jenpři větší fyzické zátěži, při běhu, jízdě na kole, chůzi do schodů apod. Spostupem času dušnost přichází i při obvyklých denních činnostech: chůzi porovině, chůzi z kopce, mytí, oblékání atd. Nakonec se dušnost stává trvalou amůže nemocného budit ze spánku.
Znáte svůj plicní věk?
Máte vy nebo někdo ve vašem okolí během tělesné aktivitypotíže s dechem,
jste kuřák, bývalý kuřák, nebo trpítedlouhodobým kašlem? Pak je možná váš
plicní věk vyšší nežten skutečný a vaše tělo přijímá oproti svým potřebám přílišmálo
kyslíku. Vysoké stáří plic poukazuje na možnáonemocnění dýchacích cest, jako
je CHOPN.
Abyste se o kapacitě a stáří vašich plicdozvěděli více, můžete si nechat přeměřit
plicní věk vevybraných Alphega lékárnách prostřednictvím jednoduchéhotestu.
Díky tomu se během několika minut dozvíte, v jakémstavu jsou vaše plíce.
Kde si plicní věk můžetenechat změřit naleznete ZDE.
Pro pacienta s CHOPN mohou být nebezpečné i banální infekce, jako jsouchoroby z nachlazení. Dušnost se může zhoršit do té míry, že dochází k dechovénedostatečnosti a nemocný musí být hospitalizován, aby bylo jeho dýchánípodpořeno přístroji.
V pokročilejších stadiích choroby dochází k poškození funkcí dalších orgánů.Může dojít ke zhoršení vstřebávání živin ze střev, které mají za následekhubnutí. Časté jsou také poruchy srdečního rytmu nebo urychlení tepu. Zhoršenímsrdeční činnosti dochází k nadměrnému zadržování tekutin v těle, které senejčastěji projevuje otoky dolních končetin.
CHOPN vede téměř u každéhopacienta ke zhoršení činnosti srdce.
Zhoršená funkce plic má za následek snížený obsah kyslíku v krvi, který jenezbytný pro správnou funkci všech orgánů lidského těla. Může mít vliv na funkcimozku, srdce, jater, ledvin i jiných orgánů. Často také vede ke zmnoženíkrevních buněk a většímu sklonu k tvorbě krevních sraženin.
U lékaře
Každý člověk s déletrvajícím kašlem nebo pocity dušnosti při fyzické námazeby měl vyhledat specialistu – pneumologa (plicní, nebo ambulance TRN).Základními vyšetřeními jsou rentgen hrudníku (provádí se kvůli vyloučení jinýchonemocnění, která mohou dušnost způsobovat, např. nádorová onemocnění plic,průdušek nebo pohrudnice, srdeční selhání) a spirometrie (měření základníchplicních objemů a funkcí).
Léčba CHOPN se skládá z:
- vyloučení nebo alespoň omezení příčin a rizik zhoršení(kouření, pobyt v prašném prostředí)
- podávání léků(většinou inhalačně)
- dechové rehabilitace (ambulantní)
- imunizace (očkování proti chřipce)
- trvalého podávání kyslíku (i v domácím prostředí)
- umělépodpory dýchání
- chirurgické léčby (odstranění nejvícepostižené části plic k úpravě tlakových poměrů, transplantace plic)
Spirometrickým vyšetřením lze CHOPN s velkou určitostí rozpoznat, a protoje považováno při určení diagnózy a posléze i při sledování vývoje onemocnění,případně k hodnocení účinku podávaných léků, za nejdůležitější.
Důležitá jsou i další vyšetření, jako např.: elektrokardiografie (EKG) aechokardiografie (ultrazvuk srdce) k posouzení srdeční funkce, rozbor krve(množství kyslíku a oxidu uhlíku v krvi, krevní obraz a další důležitéparametry).
Začátky a konce
Zdravý člověk má při dýchání velké rezervy. Nemocný naopak začne pociťovatdechové obtíže, když funkční kapacita jeho plic klesne asi na jednu třetinu.Proto přichází mnoho pacientů až v době, kdy je choroba značně pokročilá.Poškození plic, ke kterému zatím došlo, nelze zvrátit, plíce nelze obnovitžádnou léčbou, jen transplantací. Hlavní léčebnou snahou je uchovat to, cozbylo, a zabránit zhoršování, tedy prohlubování dušnosti a snižování přísunukyslíku do krve a k dalším orgánům.
Pacient postupně omezuje své činnosti, stává se invalidním, závislým na svémokolí a po čase vyžaduje jeho stav trvalou inhalaci kyslíku. V poměrně řídkýchpřípadech je zařazen na čekací listinu k transplantaci plic. CHOPN vede vevětšině případů k předčasnému úmrtí pacienta.
