Choroby žil, především žil dolních končetin, patří ve vyspělých zemích mezi velmi časté potíže. Mnoho lidí tuto nemoc podceňuje a považuje hlavně za vizuální nedostatek, avšak kvůli závažným zdravotním důsledkům a výdajům spojeným s léčbou je nutné jí věnovat dostatečnou pozornost.
Při této poruše dochází k postupnému selhávání žilního systému na základě nedostačujícího odtoku krve. Krev se hromadí a tlak uvnitř žil se zvyšuje. To pak následně vede k rozšiřování cév a vlásečnic, k poruše chlopní, špatnému okysličení tkáně, narušení a prosakování žilní stěny, vzniku otoku a zánětu. Problém se postupně přenese zevnitř ven. Můžeme vidět drobně zvětšené žilky až velké varixy, oteklé končetiny, červenou a namodralou kůži, pigmentové změny na pokožce či ztvrdnutí pokožky.
V horším případě dochází k odumření tkáně a otevření rány, ke vzniku vředu. Pacienti zpravidla trpí bolestmi a křečemi v nohách, pocitem jejich zvýšené únavy a napětí nebo pálením či svěděním pokožky. Jak je známo, tyto symptomy se velmi často zhoršují dlouhým stáním a v teple.
Kdo je nejvíce ohrožen?
S tímto onemocněním se častěji setkáme u žen. Patrně vlivem pohlavních hormonů. Z toho vyplývá, že stav žil může zhoršit těhotenství nebo užívání hormonální antikoncepce. Dále je pravděpodobnější riziko u lidí s nedostatkem pohybu, u obézních, u kuřáků, u jedinců, kteří při své práci převážně stojí či sedí. Nedostatečnost žilní funkce může být způsobena špatnou svalovou pumpou (například při poruchách nervové soustavy či vadách pohybového aparátu), poruchou žilní chlopně (vrozenou nebo vyvolanou ucpáním cévy či úrazem), samotným onemocněním žil atd.
Léčba zahrnuje dodržování režimových opatření, kompresivní terapii, užívání venofarmak, sklerotizaci (injekční metodu odstranění křečových žil) či chirurgickou léčbu. Kromě prevence bohužel žádný ze způsobů terapie neléčí příčinu, pouze omezuje míru postižení.
Kompresivní léčba
Kompresivní terapie je základem léčby, mezi kterou patří zpravidla v akutní fázi použití elastických obinadel nebo při chronických potížích kompresivních punčoch. U obou typů je velmi důležitá správná aplikace a výběr vhodného materiálu. Nesmí dojít k podráždění pokožky, musí být zvládnut správný způsob přikládání, materiál nesmí způsobovat zářezy a bolest. Tlak by měl být maximální v oblasti kotníku a dále směrem vzhůru postupně klesat. Aplikace by měla proběhnout hned ráno po probuzení a vždy nad nejvýše viditelnou postiženou žílu a otok.
Jaká obinadla jsou vhodná?
Obinadla existují dlouhotažná, která působí především na povrchový žilní systém, a krátkotažná s vlivem spíše na hluboké žíly. U dlouhotažných je tlak pod obvazem v klidu vysoký a v pohybu nižší, jsou tedy vhodná především přes den. Na noc nebo u ležících pacientů by se měla sundat. U krátkotažných je tlak pod obvazem v klidu nízký, v pohybu vysoký čili je pacient může mít i několik dní, včetně imobilních osob.
V současnosti jsou velmi přínosné a oblíbené kompresivní punčochy. Pacient si je může vybrat v lékárně nebo výdejně zdravotnických prostředků sám nebo na základě poukazu od lékaře, který ho vystavuje zpravidla dle stupně problému.
Režimová opatření
Pro žilní systém je nesmírně důležitý pohyb, kdy za prospěšnější lze považovat každodenní kratší pohybovou aktivitu než nárazové dlouhé cvičení. Ideální je svižná chůze v dobrém terénu a botách, například chůze s hůlkami, tzv. nordic walking, plavání a jízda na kole. U pacientů trpících obezitou je vhodné snížit váhu. Při dlouhém stání poskytnout tělu úlevu natažením a zvednutím nohou, při delším sezení občasným pohybem končetiny, výběrem vhodné židle nebo například i použitím gymnastického míče.
Velice často se lze v lékárně setkat s léky nebo doplňky stravy obsahující flavonoidy, diosmin a hesperidin, aescin či saponin vyskytující se v jírovci maďalu.
Výběr léků
Venofarmaka jsou látky, které mají za úkol zvýšit pevnost a pružnost žilních stěn, snížit jejich prostupnost, a tak redukovat otok, zvýšit okysličení tkáně a zlepšit průtok krve. Žilní bolest nereaguje na klasická analgetika a látky s protizánětlivým působením.
Mezi venofarmaka patří celá řada přírodních látek, především flavonoidy a saponiny, látky jsou také vytvářeny syntetickou cestou. Venofarmaka lze užívat systémově podáním tablet a tobolek, nebo je lze aplikovat na postižená místa ve formě mastí, krémů a gelů. Při perorálním užívání by pacient měl dbát, aby aplikace proběhla s jídlem nebo hned po něm. Za nejlepší se u postižených osob považuje kombinace venofarmak a kompresivní terapie.
Závěrem je určitě vhodné zdůraznit, že by problematika křečových žil nikdy neměla být pacientem podceňována, protože se jedná o chronické, často postupně se zhoršující obtíže, které mohou mít jinou závažnou příčinu nebo bez potřebné intervence mohou vést ke vzniku bércového vředu a někdy i k trvalé invaliditě.
