Kojení je bezpochyby ta nejlepší výživa, kterou můžeme dětem v raném věkuposkytnout. Mateřské mléko obsahuje vše, co je nutné pro správný růst a vývoj.První tři roky života jsou z hlediska vývoje orgánů a budoucího zdraví dítětenesmírně důležité. Pro každý orgán existuje určité kritické období, kdy jepotřeba dodat mu správné množství a složení živin, které zajistí optimální růsta vývoj daného orgánového systému.
Pro rozvoj imunitního systému je nejdůležitější první rok života dítěte. Unovorozenců funguje pouze jedna část imunity, tzv. nespecifická, která nenínamířena přímo proti specifické škodlivině a je méně účinná. K tomu, aby začalafungovat specifická imunita, kdy si organismus pamatuje škodlivinu, která honapadla a dokáže vůči ní zprostředkovat daleko účinnější imunitní reakci, jepotřeba, aby imunitní systém dozrál. A právě při dozrávání imunitního systémuhraje výživa zcela zásadní roli.
Z četných observačních studií bylo zjištěno,že kojené děti mají ve srovnání s dětmi nekojenými mnohem nižší výskytinfekčních a alergických onemocnění.
Mateřské mléko obsahuje kromě základních a pro organismus nezbytných živintéž řadu imunologicky aktivních složek. Je to spektrum obranných látek, jakojsou cytokiny, laktoferin, nenasycené mastné kyseliny, dále protilátky a vneposlední řadě též prebiotické oligosacharidy (prebiotika), které jsou nesmírnědůležité pro osídlení střeva správnou mikrobiální flórou.
V okamžiku, kdy mateřské mléko přestává být výhradním zdrojem potravy, sezačne měnit i střevní mikroflóra a v jednom roce dítěte už je téměř srovnatelnáse střevní mikroflórou dospělých.
Nicméně právě proto odborníci i Světová zdravotnická organizace (WHO)doporučují kojit minimálně po dobu prvních šesti měsíců života dítěte. Kromězajištění správného vývoje a růstu má kojení i nesmírný význam propsychosociální vývoj dítěte a vytváření správných emocionálních vazeb.
Bohužel ne vždy je kojení možné. Pokud ženy nemohou z různých důvodů kojit,je důležité, aby se necítily provinile nebo méněcenně. V současné době výrobcikojenecká mléka upravují tak, aby se svým složením co nejvíc přiblížila mlékumateřskému. O vhodném typu mléka je dobré se poradit s pediatrem nebolékárníkem, který kojenecké výživě rozumí.
Kdy začít s příkrmy?
Záleží na tom, jak dítě prospívá. Pokud prospívá dobře, doporučuje se začít spříkrmy od ukončeného 6. měsíce. Pokud hůře, lze začít i dříve, v žádném případěvšak ne dřív jak od ukončeného 4. měsíce! Do té doby ještě zažívací systém nenípřizpůsoben na jinou stravu než na mléko. O zahájení přikrmování se určitěporaďte s dětským lékařem.
Jaké příkrmy zvolit?
Pokud je dítě hladovější a v noci se budí, může se začít i s kaší. Jinak sezačíná obvykle se zeleninou, aby si dítě od počátku nezvyklo na sladkou chuť.Vždy je potřeba zkusit nejprve jeden druh zeleniny a teprve po
3 až 4 dnechpřidat další. V případě, že by dítě zeleninu nesnášelo, se snáze zjistí, o jakýdruh se jedná.
Jakmile si dítě zvykne na zeleninu (cca po 2 až 4 týdnech), lze přidat iuvařené a jemně nasekané libové maso, zpočátku pouze malé množství (1 polévkoválžíce). Stejným způsobem jako zelenina se zavádí i ovoce.
Ke zkoušení příkrmů si vyberte dobu, kdy je dítě v dobré náladě a vy nikamnespěcháte. Dítě posaďte, protože vleže nemůže bezpečně polykat. Krmte holžičkou. Hodně na dítě mluvte a chvalte jej. Pokud nějakou potravinu odmítá,nenuťte ho. Nechte na něm, ať rozhodne o množství jídla, které sní.
Na co si dát pozor?
- nepřislazovat, aby si dítě příliš nezvyklo na sladkou chuť, vyhýbat sesladkostem
- nesolit a nekořenit do konce prvního roku věku
- nepoužívat žádná dochucovadla (kečupy, majonézy aj.)
- nepodávat uzeniny a vyhýbat se smaženým pokrmům
- dětem do 2 let nepodávat nízkotučné potraviny (malé děti potřebují víceenergie)
- sledujte složení potravin na obalech, zda neobsahují přidané látky,barviva, konzervanty, soli a cukry
Jak je to s kupovanou dětskou výživou?
Dětská výživa splňuje přísné normy, navíc je vždy označena věkovou skupinou,pro kterou je vhodná. Usnadňuje rozhodování o tom, co uvařit, a šetří čas.Je ovšem finančně náročnější. Pokud chcete kupovanou dětskou výživu používat, jevhodné střídat ji s doma připravovanou stravou.
Doporučené potraviny projednotlivá životní období dítěte
6. až 7. měsíc:
Vhodné potraviny - zelenina, mléčné i nemléčné kaše. Dítě by se mělo inadále kojit (případně dostávat vhodné kojenecké mléko) podle potřeby.
7. až 8. měsíc:
Další vhodné potraviny, které lze zařadit do jídelníčku - maso, drůbež,slepičí žloutek (pouze uvařený!), ovoce. Důležitá je variabilitastravy.
8. až 9. měsíc:
Přidejte třetí příkrm - obilninově-mléčný nebo mléčno-ovocný, který nahradívečerní kojení. Vhodný je i kvalitní jogurt. Pro nácvik žvýkání a kousání jevhodné zařadit i potraviny s hrubší texturou (kousek chleba, rohlíku, křupky zprodejen zdravé výživy apod.).
9. až 12. měsíc:
Další vhodné potraviny - brambory, rýže, těstoviny. Lze podávat i luštěniny.Stravu už nemačkejte, ale krájejte. Koncem prvního roku života by mělo být dítěschopno jíst potravu stejné konzistence (nikoliv stejného složení!) jako zbytekrodiny. Nezapomeňte na dostatek nápojů (kojenecká voda, dětské čaje, ředěnézeleninové a ovocné šťávy, džusy). Nápoje podávejte z hrnečku. Nezapomeňte, žedo jednoho roku věku potřebuje dítě denně 600 ml mléka nebo mléčnýchvýrobků.
