Bolest kloubů představuje jeden z velmi častých důvodů návštěvy lékaře ilékárny. Bolest pacienta obtěžuje, omezuje ho v pohybu, a znesnadňuje takkaždodenní aktivity. Dávno neplatí, že bolestmi kloubů trpí hlavně senioři.Ohroženou skupinou jsou také mladší jedinci, kteří své klouby nadměrně zatěžujípři sportu, riziko představuje i jednostranný pohyb např. v zaměstnání.Zapomínat bychom neměli ani na vrozené kloubní vady, endokrinologická,neurologická, infekční onemocnění či osteoporózu. Zdraví našich kloubů by násvšak mělo zajímat dříve, než se objeví první známky jejich opotřebení.
Pevnou oporou lidského těla je kostra. Tato rigidní struktura se skládá zvíce než 200 kostí a sama o sobě pohyb neumožňuje. Tuto nepostradatelnouvlastnost má kloub, který můžeme charakterizovat jako pohyblivé spojení azároveň ohebné místo vzájemně se stýkajících dvou nebo více kostí, které sloužík pohybu určité části těla.
Existuje několik hledisek, podle kterých můžeme rozlišovat různé druhykloubů. Podle počtu kostí, které spojují, rozlišujeme klouby jednoduché(ramenní) nebo složité (kolenní). Nerovnosti, které vzniknou spojením vícekostí, vyrovnají pohyblivé chrupavčité destičky. Klouby můžeme také rozlišovatpodle tvaru kloubních ploch (kulové, válcové, kladkové, elipsoidní, sedlové,čepové).
Podívejme se na anatomickou charakteristiku tohoto spojení blíže. Kloubuzavírá kloubní pouzdro, které je zesíleno vazy. Z vnitřní strany ho vystýlásynoviální vrstva, která produkuje synoviální tekutinu – kloubní maz. Tatotekutina je pro funkci kloubu naprosto nezbytná. Její původ je krevní, jedná seo dialyzát krevní plazmy. Synoviální tekutina vyživuje kloubní chrupavku,zajišťuje pevné přilnutí ploch k sobě, zmírňuje tření. Nedostatek této tekutinypoškozuje kloubní chrupavku, zhoršuje se její výživa i regenerace. Tkáňchrupavková tvoří společně s tkání kostní a vazivem skupinu pojiv, které najdemev lidském těle. Chrupavčitou tkáň nenajdeme pouze na koncích kostí v kloubu, aletaké v hrtanu, předních koncích žeber, na stěnách průdušnice nebo v ušnímboltci.
Co je chrupavka?
Chrupavka je pevná, bílá nebo nažloutlá tkáň, která je téměř bez cévního anervového zásobení. Řezné rány chrupavky se nehojí. Pokud v základní hmotěchrupavky najdeme mimo okrouhlých buněk (můžou být uloženy jednotlivě nebo poněkolika v komůrce) i fibrily, hovoříme buď o chrupavce vazivové (vazivovéfibrily), nebo o chrupavce elastické (elastické fibrily). Ve sklovité nebolihyalinní chrupavce nejsou fibrily patrné. Právě tento typ chrupavky najdeme vkloubech. Její vláknitý podíl představuje především kolagen, který dodávápevnost a pružnost. Amorfní podíl chrupavky se skládá z proteoglykanů a vody(její obsah se pohybuje kolem 70 %). Prostor mezi kolagenními vlákny achondrocyty (živé buňky chrupavky) vyplňují proteoglykany, v čele s kyselinouhyaluronovou. Pokud dojde k narušení rovnováhy mezi fyziologickým poměremkolagenu a proteoglykanů, chrupavka i kloub jsou postupně poškozovány.
Od teorie k bolesti
Klouby jsou neodmyslitelnou součástí pohybového aparátu lidského těla a vprůběhu života jsou velmi namáhány. Dochází k opotřebování, poškození a úbytkuchrupavky. Pokud je tento úbytek výrazný, zhoršuje se pohyblivost a zvyšuje sebolestivost kloubu. „Bolí mě klouby, to přijde změna počasí,“ nejednou jsemzaslechla tuto větu. Mohou naše klouby fungovat jako rosnička? Je to možné.Krátkodobé a neintenzivní bolesti kloubů mohou skutečně souviset se změnoupočasí. Vysvětlení vychází z poznatku, že vztah mezi funkcí svalů a funkcíkloubů je velmi úzký. Při změně počasí dochází ke změně svalového napětí, kterémůže způsobit bolest kloubu. Svaly tím kloub také chrání. Pokud dojde k nějakémufunkčnímu poškození kloubu, okolní svalové skupiny reflexně zareagují – dojde kesvalovému spazmu, který má ochranný význam – dochází k blokaci pohybu, jenž bymohl vést k dalšímu poškození kloubu.
Bolest je subjektivně velmi negativně vnímána, ale jak je vidět, má pro nástéž ochranný význam. Je to signál našeho těla – zastav se a všimni si. V případěbolesti kloubů je naší odpovědí obvykle razantní dávka nesteroidníhoantirevmatika, analgetika (nejčastěji ibuprofenu). Při častém podávání o sobědříve či později dá vědět gastrointestinální trakt, především žaludek. Jehostěna je při nadměrném užívání těchto léčiv vystavena riziku poškození a vznikuvředu.
Nepříjemná osteoartróza
Obávaným kloubním onemocněním je osteoartróza. Vzniká na základě vícefaktorů, které nemusejí být vždy odhaleny. V podstatě dochází k degenerativnípřestavbě chrupavky, mění se metabolismus této tkáně a zhoršuje se její kvalita.Nadměrná degradace a nedostatečná obnova způsobí snížení množství proteoglykanů.Postižena je i kolagenní síť a zvyšuje se obsah vody. Tato fáze je pro rozvojonemocnění zásadní, ale pacient ještě změny nevnímá, protože v chrupavce chybínervové zásobení. Teprve postižení ostatních tkání kloubu např. zánět kloubníhopouzdra způsobí potíže. Přidružuje se námahová bolest, ranní ztuhlost, otok. Vpřípadě kloubů ruky se tvoří deformity, osteoartróza páteře se ohlásí bolestízad. Často postižené bývají klouby kolenní a kyčelní.
Bolest můžeme utlumit
K tlumení projevů bolesti používáme analgetika, lékem první volby jeparacetamol. Pro akutní ataku nemoci lze krátkodobě použít i nesteroidníantirevmatika, analgetika, např. ibuprofen (v případě nutnosti podávat tytopřípravky delší dobu je kombinujeme s léky, které chrání stěnu žaludku). Kfarmakoterapii připojme i možnosti nefarmakologické léčby.
Jak se tedy o své klouby správně starat?
Obecně se držme doporučení a pravidel správného životního stylu – zdravávýživa, vitaminy, dostatek pohybu a v neposlední řadě také pozitivní psychické aemoční naladění. Nepodceňujme nachlazení a komplikace s ním spojené. Nadváhakloubům rozhodně nesvědčí, trpí především kolena a kyčle. Pohyb je rozhodněvhodný, ale vždy musíme k pacientovi přistupovat individuálně. Klouby se musejízatěžovat postupně. Není dobré pouštět se do nárazových sportovních výkonůjednou za čas. Pro naše tělo je nejpřirozenějším pohybem chůze, využijme ji,podpoří se látková výměna v kloubu a bude se udržovat jeho pohyblivost. Teplo,odpočinek, klid, kvalitní obuv či matrace, fyzioterapie, rehabilitační cvičení,podpůrné pomůcky (ortézy, bederní pásy), to vše můžeme při péči využít.
Nepodceňujme ani doplňky stravy
Pro prevenci a také pro léčbu můžeme použít i doplňky stravy, na trhu je jichnepřeberné množství. Některé jsou registrované jako léčiva. Skládají se z jednénebo více účinných látek. Lékárník toto složení zná a pomůže s výběrem vhodnéhodoplňku či léčiva, případně doplní další informace spojené s užíváním.Mechanismem účinku ve většině kloubních přípravků je princip dodání látek, kterése v kloubní chrupavce přirozeně vyskytují. Tyto látky jsou dodávány v nadměrnémmnožství a poškozená chrupavka dostává potřebné molekuly pro svou regeneraci,aniž by je tělo muselo pracně syntetizovat samo. V kloubních přípravcíchnejčastěji najdeme tyto struktury: glukosamin, chondroitinsulfát, kolagennílyzát, kolagen typu II, methylsulfonylmethan (MSM), vitamin C, boswellovékyseliny, mangan a antioxidanty, jako je selen, vitamin E atd.
Výrobci se nedrží jedné lékové formy, mimo obyčejné tablety určené kespolknutí se můžeme setkat s tekutými formami, prášky pro přípravu roztoků nebotabletami, které jsou určené k rozkousání – mají většinou příjemnou chuť, takžejejich užívání nemusí být vůbec nepříjemné. Všechny výše jmenované látky bývajíve většině případů dobře snášeny, zřídka pozorujeme nežádoucí účinky nagastrointestinální trakt pacienta, které se dají řešit užíváním přípravku sjídlem (některé by se ale nalačno užívat měly). Věnujme tedy svým kloubůmpozornost, slouží nám každý den.
