Již před několika měsíci jsme se zmiňovali o důležitosti nevyhazovat prošléléky do odpadkových košů a vracet je do lékáren. Jaký je správný postup a pročbychom měli pečlivě hlídat exspirace léčiv v našich domácích lékárničkách?
Léčiva, která mají nevyhovující jakost, prošlou dobou použitelnosti, jsouuchovávaná nebo připravená za jiných než předepsaných podmínek, zjevně poškozenánebo nespotřebovaná musí být odstraněna včetně jejich obalů tak, aby nedošlo kohrožení života a zdraví lidí, zvířat anebo životního prostředí. Připadá vámtato formulace poněkud složitá? Pojďme si ji společně objasnit.
Existuje mnoho druhů léčiv a každý z nich má jiné účinky. Co jednomu pomáhá,druhému může nenávratně ublížit, je-li léčivo navíc po své exspiraci, jenebezpečí dvojnásobné. Proto se při nakládání s nepoužitelnými léčivy postupujestejně jako při nakládání s nebezpečnými odpady, včetně vedení jejich evidence.Jako příklad uvedu transfuzní přípravky a přípravky pro moderní terapii, na něžse stejně jako na odpady vztahují zvláštní požadavky
s ohledem na prevenciinfekce.
Doba použitelnosti léku, nebo-li exspirace, je stanovena na základěstabilitních studií, které zaručují bezpečnost, kvalitu a účinnost léku.Jestliže se lék použije poté, co exspiroval, mohlo by jeho užití způsobitnepředpokládané nežádoucí účinky různého rozsahu.
Léky jsou definovány jako „nebezpečný odpad“ a podle toho je také třeba snimi zacházet. V žádném případě není možné vyhazovat nepoužité léky do popelnicespolečně s běžným odpadem, splachovat je do toalety apod. Ptáte se proč?Cytostatika mohou mít mutagenní, kancerogenní a teratogenní účinky. Antibiotikaa chemoterapeutika mohou vést k vývoji resistence vůči antibiotikům. A taktobychom mohli s výčtem pokračovat poměrně dlouhou dobu.
Při odložení do popelnice s komunálním odpadem hrozí, že v něm obsaženénebezpečné látky prosáknou do půdy nebo že se lék dostane do rukou někomu, komuby mohl ublížit, ať již dítěti, nebo narkomanovi. Při spláchnutí do WC je topodobné – nebezpečné látky se mohou dostat do vody a je velmi obtížné je z nínásledně odstranit. Následky našeho neuváženého chování by mohly býttragické.
Nepoužitá léčiva patří zpět do lékárny
Odstraňování nepoužitelných léčiv provádějí lékárny na základě souhlasuuděleného zpravidla městským úřadem. Pokud se jedná o radiofarmaka, souhlas musípřijít ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. O udělení souhlasu je následněinformováno Ministerstvo zdravotnictví, jde-li o humánní léčivo, neboMinisterstvo zemědělství, jde-li o léčivo veterinární.
Jakmile ve svých domácích lékárničkách objevíme nepoužitá léčiva, vezměme jedo lékárny, lékárníci jsou povinni je od nás vždy převzít. Některé lékárnydokonce mají uvnitř prostoru lékárny dostupný uzavřený a označený kontejner, dokterého můžeme nepoužitá léčiva sami odevzdat.
V případě, že se však nejedná o léčivé přípravky, případně obaly léčivýchpřípravků, může lékárník náš požadavek k likvidaci odmítnout. V takovém případěje nutné obrátit se přímo na subjekt, který využívá, odstraňuje, sbírá čivykupuje odpady. Netušíte, že takové subjekty existují? Nevadí, jejich kompletnípřehled vám poskytne krajský úřad.
Co se děje s léky, když je „odložíte“ v lékárně? Sami lékárníci s niminemanipulují. Mají totiž nasmlouvané vývozce nebezpečného odpadu, a jakmile se vlékárně prošlé léky nahromadí, vývozce si je přijede vyzvednout. Takovétopředání je doprovázeno vyplněním evidenčního listu o přepravě nebezpečnéhoodpadu na území České republiky, kde je uvedeno přesné množství léčiv, kterábyla vývozci předána. V roce 2013 bylo takto předáno z jedné středně velkélékárny 168 kg prošlých léčiv. V roce 2012 se vracelo ještě více, k likvidacibylo určeno celých 239 kg.
„Osobně jsem se setkala s lidmi, kteří se mě v lékárně ptali, kam s léky,které jsou prošlé nebo které již nepotřebují. Moje odpověď, že je mohou zanéstdo lékárny, je překvapila. Na druhou stranu ale musím uznat, že celkové povědomío tom, jak zacházet s prošlými léky se pomalu ale jistě zvětšuje. Ve většiněpřípadů nosí pacienti do lékárny prošlé léky, které naleznou při kontroledomácích lékárniček. Velkou část tvoří také léčiva, která pacienti již přestaliužívat z důvodu změny léčby, nebo léčiva, která zůstanou po úmrtí nemocnéhočlověka. Ve valné většině případů jsou léky rozbalené a z části využívané.Málokdy se stane, že pacient donese nerozbalené léky.“ Mgr. Šárka Korbářová
Vdechněte inhalátorům nový život
Ne vše lze ale likvidovat či recyklovat, aby bylo co nejméně ohroženo našeživotní prostředí. Jistý problém v této oblasti byl zaznamenán u inhalátorů.Ačkoli jsou pomůckou, která je v lékárnách běžně k dostání a je pro mnoho lidínepostradatelná, legislativa s jejich recyklací příliš nepočítá, zakazuje totižtřídit a recyklovat materiály, ze kterých jsou inhalátory vyrobeny.
Více než 62 % pacientů v Evropě a USA uvádí, že staré inhalátory vyhazují dopopelnic. Proto nastal čas na změnu a lékárny odstartovaly program „Vdechněteinhalátorům nový život“. Lékárny, které se do projektu zapojily, mají kdispozici sáčky, které slouží ke sběru inhalátorů. Ty potom lékárníci evidují ana základě počtu těchto vrácených inhalátorů bude možné požádat o výjimku vzákoně o odpadech a zahájit jejich kompletní recyklaci.
