Přezdívá se jí nemoc z líbání, protože se přenáší slinami a nejčastějipostihuje dospívající a mladé dospělé. Mohou jí však onemocnět i děti. V Českuročně onemocní dva až tři tisíce jedinců. Zjistěte o této nemoci více.
Infekční mononukleóza je způsobena nakažením herpetickýmviremEpsteina-Barrové (EBV, asi v 80% případů). Zbytek připadá na tzv. syndrominfekční mononukleózy vyvolaný dalšími viry, vzácněji toxoplasmou gondii.Zdrojem nákazy je nemocný člověk či zdravý nosič viru. EBV přetrvává v organismupo celý život. EBV se přenáší slinami při úzkém kontaktu. Virus infikuje nejprveslizniční buňky hltanu, pak B-lymfocyty, které se dostávají do většiny orgánů,kde dochází k jejich množení.
Nakažlivost
Doba od nákazy EBV je udávána v širokém rozmezí: od čtyř dnů až po šesttýdnů. K vylučování viru dochází ještě před prvními příznaky a během onemocněnívylučuje virus až 100% nemocných. K promořování populace dochází od útlého věku,u dětí do dvou let probíhá infekce bez příznaků. V rozvojových zemích, kde se sinfekcí setkají téměř všechny děti do tří let, se infekční mononukleózaprakticky nevyskytuje. Imunita je totiž dlouhodobá. V zemích s dobrýmisocio-hygienickými podmínkami se s EBV setká asi 50% dětí do pěti let, 60 až 80%do adolescence a 90 až 95% do 40 let.
Infekce je způsobena virem Ebstein-Barrové (EBV), který je jedním z nejrozšířenějších virů.
Škála příznaků
Onemocnění může začít náhle, ale někdy předcházejí bolesti hlavy, břicha,bolesti v krku, bolesti svalů, nevolnost, nechutenství, únava a pocení po jedenaž dva týdny před propuknutím akutního stadia. Onemocnění ustupuje do 2 až 4týdnů, ale únava, slabost a nechutenství může přetrvávat několikměsíců.
Podání antibiotik nemá u potvrzené infekční mononukleózy význam.Navíc při podání antibiotik aminopenicilinové řady dochází v 90 až 100 % případůk výsevu výrazné červené splývající vyrážky někdy až krvácivého charakteru.
Teplota nad 38 °C se vyskytuje asi v 90%, ale horečka může dosáhnout až 40 °Ca trvat až 14 dní.
Krční mandle jsou zvětšené, obvykle s oboustrannýmipovlaky. Výjimečně však angína může chybět. V některých případech je zvětšenímandlí tak výrazné, že spolu se zvětšenými uzlinami způsobí zúžení až uzávěrdýchacích cest. Ve většine případů jsou zvětšené krční uzliny, někdy i podpažníči tříselné uzliny.
K postižení jater dochází až u 90% pacientů, ale projeví se pouze zvýšenímjaterních testů. Žloutenka je vzácná. Zvětšení sleziny bývá asi u polovinypacientů, vrcholí ve druhém týdnu; může se projevit bolestmi v levém podžebří. U25 až 60% nemocných se mohou objevit drobná tečkovitá podslizniční krvácení napatře a asi ve třetině případů otoky víček. Vzácněji dochází k vyrážcenejrůznějšího charakteru, k typickým příznakům však patří zápach z úst a huhňavářeč.
Komplikace
Infekční mononukleóza může mít mnoho komplikací a některé z nich mohou býtzávažné, vzácně i smrtelné. Může dojít ke změnám v krevním obraze, zánětůmnervové soustavy. Vzácnou, ale obávanou/smrtelnou komplikací je prasknutísleziny (nejčastěji ve druhém až třetím týdnu). Velmi vzácně se též vyskytujíkomplikace srdeční, ledvinné, plicní či postižení svalů.
Diagnostika
Provádí se vyšetření krevního obrazu, jaterních testů a stanovuje sekoncentrace protilátek. Změny v krevním obraze jsou vyvolány působením viru naB-lymfocyty. Objevují se obvykle až ve 2. a 3. týdnu onemocnění, a proto prvnínormální krevní obraz nevylučuje infekční mononukleózu. Jaterní testy jsouabnormální u většiny pacientů.
Léčba
Léčba infekční mononukleózy je obvykle jen symptomatická, užívá se jaternídieta s omezením přepalovaných tuků a alkoholu, klidový režim a léky k ochranějaterních buněk. Při povlakové angíně nejasné příčiny je vhodné pacientazajistit penicilinem; při alergii na penicilin zvolit vhodné náhradníantibiotikum. Duální infekce virem EBV a beta-hemolytickým streptokokem nenívzácností. V léčbě uzávěru dýchacích cest či těžším nedostatku krevních destičekse osvědčuje krátkodobé podávání kortikoidů.
Spojitost viru EVB a roztroušené sklerózy?
V posledních letech se ověřuje hypotéza, že infekceEVB ve „vhodném“ věku (nikoli v dětství) může být provokujícím faktoremroztroušené sklerózy. Naopak se zdá, že přítomnost EBV v těle od dětství můžemít ochranný vliv.
Další opatření
Hospitalizace u infekční mononukleózy není nařízena a dochází k ní obvyklepři protrahovaném průběhu onemocnění či výskytu komplikací, zejména při uzávěrudýchacích cest. Prodělání infekční mononukleózy znamená výrazný zásah doimunitního systému. Po prodělané infekční mononukleóze obvykle půl rokusledujeme celkový stav, hodnoty krevního obrazu a jaterních testů. Alespoňzpočátku je vhodné vyvarovat se fyzické námahy (k zabránění traumatu sleziny,pro častou zvýšenou únavnost, slabost a někdy déletrvající postižení jater).Dieta je vhodná šetřící bez přepalovaných tuků a alkoholu, po úpravě jaterníchtestů ji lze rychle uvolňovat.
