Podzim přináší zvýšený nápor na náš organismus, se kterým se musí imunitní system vypořádat. Tento systém je složený z přirozených bariér a cirkulujících látek, jež mají za úkol rozeznat cizí škodlivé buňky a částice od buněk vlastních a ochránit organismus před nebezpečný́mi vnitřními nebo vnějšími vlivy.
Imunitu můžeme rozdělit na specifickou a nespecifickou. Nespecifická imunita je vrozená. Organismus se tímto způsobem brání vstupu infekce. Působí jako bariéra, proto má vliv na její správné fungování neporušený stav kůže a sliznic. Jedná se o obecné reakce proti patogenním podnětům, například nastartování zánětlivé reakce.
Naproti tomu specifickou imunitu člověk získává až v průběhu svého života. V tomto případě imunitní systém reaguje na konkrétní látky. Když identifikuje nepřátelský organismus či částici, jsou spuštěny likvidační procesy, buď přímo (formou tzv. T-lymfocytů), nebo vznikem protilátek produkovaných B-lymfocyty. Organismus má díky těmto buňkám také pozoruhodnou schopnost paměti. Pokud se s cizorodou látkou setkal v minulosti, zapamatuje si ji a při opětovném kontaktu ji zneškodní. Na tomto principu je založeno i očkování.
Jaké máme možnosti posílit imunitu?
Aby organismus a imunitní systém fungovaly, jak mají, musíme je udržovat v dobrém stavu a kondici. Důležité je dbát na vyváženou stravu, omezení stresu, zvláště dlouhodobého, dostatek spánku, omezení užívání alkoholu nebo cigaret, zajistit dostatečný příjem vitaminů, minerálů a tekutin.
Imunitní systém jedince se může nacházet v různém stavu
Pokud je některá ze složek imunitního systému potlačena, mluvíme o nedostatečnosti, tzv. imunodeficienci. Takovéto oslabení imunity vede k vyšší náchylnosti, k opakovaným infekčním stavům postihujících hlavně dýchací či urogenitální systém. Dále se pak může projevit jako zhoršené hojení ran nebo slabost a únava organismu. Naopak pokud naše tělo reaguje na některé látky přehnaně citlivě, mluvíme o alergii. Specifickou oblastí jsou případy, kdy imunitní systém bojuje proti určité části vlastního organismu. Takováto onemocnění se poté nazývají autoimunitní.
Posílení imunitního systému formou samoléčby je možné hlavně na základě ovlivnění nespecifické imunity volbou vhodných přípravků. Specifické poruchy imunitního systému je nutné řešit s lékařem za pomoci imunologických vyšetření. Při nutnosti podpořit obranyschopnost má lékař možnost předepsat léčivé přípravky obsahující buď chemickou látku, nebo častěji různá imunostimulancia mikrobiálního původu (např. lyzáty a extrakty z jedné či více bakterií), které dokážou specifickou i nespecifickou imunitu nastartovat.
V rámci samoléčby užíváme v naprosté většině případů doplňky stravy. Mezi velmi často používané patří přírodní látky získané z hub nebo rostlin, nejčastěji hlívy ústřičné, rakytníku řešetlákovitého, třapatky nachové, zázvoru lékařského, česneku kuchyňského, dále také vilcacory či ženšenu. Neopomenutelné jsou jistě také různé včelí produkty užívané při nachlazení a infekčních onemocněních, jako je propolis se svými antibakteriálními a protizánětlivými účinky. Minerály a vitaminy jsou jako podpůrný prostředek využívány také pro celkové zlepšení obranyschopnosti organismu. Mezi hlavní z nich patří vitamin D s imunomodulačními účinky, vitaminy C a E jako antioxidanty, z minerálů je to potom selen a zinek.
V současnosti můžeme pozorovat zvýšený zájem o tzv. betaglukany. Jedním z nejlepších zdrojů těchto polysacharidů je hlíva ústřičná, houba rostoucí na kmenech listnatých stromů po celém světě. Užívání přípravků s hlívou ústřičnou v různých lékových formách vede k aktivaci imunitního systému a ke snížení únavy a vyčerpání. Vhodné jsou jako prevence v období chřipek. Při pravidelném užívání se náš organismus začíná bránit a je lépe připraven na opravdový infekční stav. Doporučené dávkování se pohybuje v rozmezí 100 – 300 mg čistého betaglukanu. Přípravek je možné podávat i dětem ve formě sirupu nebo pastilek podle věku a váhy dítěte. Vzhledem k velkému množství přípravků je při volbě toho vhodného důležité sledovat, zda léková forma obsahuje pouze usušený prášek z dané houby, či se jedná přímo o čistý extrakt betaglukanů.
Třapatka a rakytník – povinná podzimní výbava
Další možností je užívání přípravků s tradiční léčivou bylinou severoamerických indiánů, Echinaceou purpureou (tzv. třapatkou nachovou) ve formě tablet, sirupu nebo tinktury. Patří mezi nejznámější přírodní stimulátory imunity. Zkracuje délku trvání infekcí horních cest dýchacích nebo opakujících se infekcí močových a vaginálních cest. Nedoporučuje se užívat dlouhodobě, jako vhodná doba podávání se uvádí 4 až 8 týdnů.
Mezi léčivé rostliny patří také rakytník řešetlákovitý, známý především pro svůj vysoký obsah vitaminů (např. C, B, E). Plody, semena či listy tohoto keře se používají pro přípravu rakytníkového oleje nebo čaje.
Lyzáty obsahují mrtvé bakterie
Specifickou skupinou jsou bakteriální lyzáty. Jedná se o přípravky obsahující neinfekční usmrcené bakterie, které jsou původci zánětů dýchacích nebo močových cest. Takto zpracované bakterie již nejsou schopny vyvolat infekci organismu, ale naopak stimulují imunitní systém, který se chová, jako by byl napaden bakteriemi živými. V této skupině přípravků můžeme najít jak přípravky vázané na lékařský předpis, tak potravinové doplňky.
Mezi přípravky stimulující imunitní systém můžeme řadit i probiotika. Jsou to živé mikroorganismy, které pozitivně ovlivňují zdraví člověka. Jejich efekt byl prokázán v prevenci střevních onemocnění, infekcí dýchacích cest nebo alergií. Probiotické bakterie jsou organismem rozpoznány a různými mechanismy specifické i nespecifické imunity vedou k aktivaci imunitního systému. Často jsou také doporučovány při léčbě antibiotiky, aby zabránily nepříjemným projevům souvisejících s léčbou, jako je například průjem. Při volbě přípravků je nutné sledovat množství druhů probiotických kmenů a jejich koncentraci (vyjadřovanou v počtu miliard). Minimální denní dávka k dosažení terapeutického efektu se pohybuje v rozmezí 108 až 1010 CFU.
Proti infekci dýchacích cest působí doplňky, které obsahují oligopeptidy, aminokyseliny a nukleotidy. Jejich úkolem je zvyšovat koncentraci imunoglobulinu A, který se nachází ve slizu na povrchu dýchacích cest. Pokud se do těchto míst dostane nežádoucí bakterie nebo vir, imunoglobulin se na ně naváže a následně imunitní systém takto označenou částici zneškodní.
Na co dávat pozor?
Je velmi důležité zmínit, že všechny přípravky posilující imunitu mohou interagovat s jinou léčbou, a proto je důležité, aby se zvláště pacienti užívající imunosupresiva (preparáty užívané např. po transplantacích, při autoimunitních onemocněních, jako je revmatoidní artritida, lupénka, ulcerózní kolitida či Crohnova choroba) měli při snaze o samoléčbu na pozoru a svoje úmysly napřed konzultovali s lékařem nebo lékárníkem.
