Cukr potřebujeme, ale desítky snědených kilogramů ročně nám škodí

Bez cukru bychom nepřežili.  A nejen my, ale většina živých organismů nanaší planetě. To však neznamená, že musíme jíst „sladké“. Se sladkým to totiž vposledních desetiletích přeháníme.  A přeháníme to natolik, že se to odrážína našem zdraví.

Dnes už každé malé dítě ví, že si do čaje nemůže naházet tolik kostek cukru,kolik chce, že sladkostí dostane jen omezeně a že by si mělo čistit zoubky.Všichni tedy tak nějak tušíme, že přemíra cukru nám neprospívá a měli bychom hojíst jen tolik, aby se z cukru nestal bílý jed.

Dále se budeme věnovat cukrům , se kterými přicházíme nejčastěji do styku azároveň si je můžeme koupit v čisté formě. Právě ty totiž zpravidla představujídietní problém.

Sacharóza

Je složena z jedné molekuly glukózy a jedné molekuly fruktózy. Známe jivšichni jako „cukr“ (kostkový, krystal, moučku atd.). Nejčastěji se vyrábí zcukrové řepy a cukrové třtiny, ale můžeme ji získat i z dalších rostlin, jakonapř. z datlí, javoru, čiroku. Výroba cukru je poměrně náročný proces, přikterém se surový výtažek různě čistí, filtruje, cedí, suší atd. O něcojednodušší to je při výrobě z třtiny než z řepy, protože obsahuje méně nečistot.Čím intenzivněji a vícekrát tato procedura proběhne, tím je výsledný produktbělejší.

Tmavý cukr tedy můžeme vyrobit jak třtinový, tak řepný. Čím větší podílmelasy (zbytku sirupů z výroby) cukr obsahuje, tím je tmavší. To má vliv na jehochuť, ale nijak to nemění jeho kalorickou hodnotu. V obchodech se můžeme setkattaké s „hnědým cukrem“, který je vyroben z „klasického bílého cukru“.Ten jeobarvený  karamelem, protože tmavý cukr je v módě…

Proč se tedy říká, že tmavý cukr je zdravější než ten bílý? Jeho zastánciargumentují tím, že zbytky melasy obsahují některé stopové prvky, o něž je tentocukr obohacen. To je sice pravda, ale množství melasy v cukru, a tím pádemmnožství těchto stopových prvků, je tak zanedbatelné, že neexistuje žádnévědecky podložené tvrzení, že je tento typ cukru zdravější.

Glukóza

Tvoří ji jediná molekula a je to nejrychlejší zdroj energie pro naše tělo.Glukóza v potravinách je označena jako dextróza nebo hroznový cukr. Mozek se bezglukózy neobejde, ale neznamená to, že bychom ji museli konzumovat. Naše tělo sitento cukr dokáže získat z cukrů složených nebo ze zásobního glykogenu.

Zdravý člověk tedy ve výživě čistou glukózu nepotřebuje. Ta se podáváněkterým novorozencům, dětem s vysokými teplotami, diabetikům při hypoglykémii,nebo některým pacientům s problematickým příjmem normální stravy. Glukózový cukrv krvi také pomáhá sportovcům k rychlému přísunu energie.

Fruktóza

Je tvořena také jen jednou molekulou a je obsažena zejména jako cukr v medu aovoci, ale také v některé zelenině (např. v cibuli). Naše tělo si ji také dokáževytvořit samo. Je asi o 20 % sladší než glukóza, se kterou se společně v mnohacukrárenských výrobcích mísí ve formě sirupu. Velmi často se přidává také donealkoholických nápojů.

Stejně jako téměř ve všech dalších složkách naší potravy nelze najít vjednoduchých cukrech nic škodlivého. To ovšem platí jen v tom případě,nepřeháníme-li to s nimi. Obsahují totiž velké množství energie a jsou obsaženyv mnoha potravinách.

Všichni s nimi „počítáme“ v marmeládách, džemech, želé, cukrovinkách asladkých nápojích. Cukry jsou ale schované i v majonézách, kečupech, dresinkách,různých ochucovadlech, konzervovaných směsích, džusech, nealkoholických iinstantních nápojích, cereáliích a bohužel také v různých „zdravých“potravinách. Velkým problémem je i cukr v alkoholu, zejména pak v míchanýchnápojích, ale hodně cukru obsahují i některá vína a likéry. Cukr v pivu jeobsažen minimálně, jedno pivo obsahuje asi 3 % doporučené denní dávky cukru.

V České republice se v posledních letech spotřeba cukru pohybuje kolem 34 kgna osobu a rok. Je to přřbližně o 10 kg víc než v období první republiky a je toopravdu hodně. Na světě jsou však státy, které jsou na tom ještě mnohem hůř.Například v USA je průměrná spotřeba oproti té naší téměř trojnásobná.

Při psaní tohoto článku jsem spořádala sáček želatinových bonbónů v cukru. Naetiketě jsem si přečetla, že jsou z 80 % tvořeny cukry a kalorická hodnotabalení je 1 434  kJ. Moc mi chutnaly a na chvíli zahnaly i hlad, ale místovečeře mi stačit určitě nebudou. Přitom stejné množství kalorií bych do sebedostala, kdybych si dala drůbeží nebo králičí steak, salát a dvě deci suchéhobílého vína. Takže abych vydala adekvátní množtví energie za ten malý sáčekchvilkového potěšení, měla bych ujít něco málo přes pět kilometrů rychlostí 4km/hod.