Zíráte do otevřené lednice a nemůžete si vzpomenout, co jste to v ní vlastněchtěli? Máte potíže vzpomenout si, kde jste před půl hodinou zaparkovali autonebo kam jste založili doma klíče? Setkáte se s někým, kdo vás nepochybně zná,ale vy nemáte nejmenší ponětí, kam si ho zařadit? Podobné situace zažívá mnoholidí téměř s železnou pravidelností. Zásadní je však otázka, proč tomu takje.
Možná jste cestou k ledničce přemýšleli o něčem jiném. Mysleli jste na hádku,kterou jste měli s manželem nebo manželkou dnes ráno? Je to pravděpodobné? Takproč se divíte, že trpíte výpadky paměti? Za většinu z našich potíží můžeobyčejná neschopnost soustředit se. Jsme zvyklí říkat, že jsme na něcozapomněli, ale v mnoha případech to vůbec není pravda. Danou informaci jsmevůbec nikdy nedostali, proto nás minula, aniž by byla zaznamenána v našípaměti.
Mozek zlobí po třicítce
Lidský mozek je plně vyvinut asi ve věku 25 let a poté se jeho stav jenkaždodenně zhoršuje. Zpočátku to není příliš zřejmé, ale ve věku mezi padesáti ašedesáti lety už nemůžeme přehlédnout stále častější výpadky paměti. Po třicítcenám také déle trvá naučit se něco nového a je těžší se soustředit na více úkolůnajednou, pokud náhle vyžadují naši pozornost. V průběhu stárnutí se taképrodlužuje reakční doba, což ovlivňuje naše každodenní aktivity.
Odborníci na paměť odhadují, že 50 % všech lidí po šedesátce je postiženotzv. věkem ovlivněným zhoršením paměti. Po sedmdesátce tento počet stoupá nad 70%. Většina populace považuje problémy s pamětí za nevyhnutelné. Nedá se protinim nic dělat stejně jako proti zhoršení fyzické kondice i duševních schopností.Pravdou však je, že pokud jde o naši paměť a její fungování, máme svůj osudvíceméně ve vlastních rukou.
Cvičit, cvičit, cvičit
Mozek se chová podobně jako sval, který ztrácí svou funkci, když neníneustále používán. Nikdo se zlomenou rukou, kdo se po šesti týdnech zbaví sádry,by nepochyboval o nutnosti dlouhého období intenzivního rehabilitačního cvičení,aby znovu získal ztracenou sílu své paže. Proč tedy nepřijmout cvičení pamětijako účinnou metodu rehabilitace mozku?
Paměť lze dobít jako baterku
Základem všech našich problémů s pamětí je fakt, že sama příroda nás přílišnevybavila k tomu, abychom si mnoho pamatovali. Rozsah naší krátkodobé paměti jeomezen na sedm informací (slov nebo čísel) nebo přesněji v průměru na pět aždevět při jednom vjemu. Kdybyste dostali seznam deseti, dvaceti nebo více slov,stejně byste si jich nezapamatovali více než sedm. Je to, jako by krátkodobápaměť byla poháněna baterií, která má v daný moment jen omezenou kapacitu.Baterie má dost síly, aby v povědomí uchovala sedm prvků, ale nemá dost síly,aby jich zachovala víc.
Naštěstí je velmi snadné výrazně zvýšit množství naučeného materiálu svyužitím specifických postupů, kterým se říká mnemotechniky a které vám mohoupomoci naučit se a zapamatovat si téměř všechno. Paměťové techniky se datují jiždo dávnověku. V antickém světě byla trénovaná paměť životně důležitá. Stařířečtí a římští řečníci přednášeli dlouhé projevy s bezchybnou přesností, protožese tyto projevy učili s použitím mnemotechnik. Naneštěstí později tyto postupyupadly v zapomenutí a byly dál využívány jen jako zdroj zábavy umožňujícípředvádět „mentální triky“ na pódiu, ale jen zřídka, pokud vůbec, bylyupotřebeny k praktickým účelům nebo opravdovému vzdělávání.
Jak si hrušky hrají na schovávanou
Jednou z pomůcek, jak si lépe pamatovat, je např. využití techniky LOCI. Jejípodstatou je, že si každou položku z našeho seznamu spojíme s určitým místem,které známe stejně dobře jako svůj vlastní domov. V duchu procházíme domem apokládáme položky na nezvyklá místa. Pokud jde třeba o seznam nákupu, je nutné,aby člověk nedával předměty na běžná místa. Například mléko umístil na lustr, ane do lednice. Později se v duchu vracíme zpět a jednotlivé předměty „posbíráme“v daném pořadí. Jako první se snažte zapamatovat si seznam věcí v následujícímpořadí: pytlík mouky, jablka, tři láhve piva, hrušky, květák, rajčata, balíčekkávy, jedno máslo, šest vajec, okurka. Nyní si zkuste zapsat, co si pamatujete,aniž byste se na seznam dívali. Pamatujete si jich alespoň sedm? A co pořadí?Zkusme to nyní s technikou LOCI…
Blížíte se k hlavnímu vchodu do bytu a pokládáte první předmět ze seznamu narohožku, je to pytlík mouky. Za hlavními dveřmi je chodba a v ní poskakujírozházená jablka. Z chodby vejdete do kuchyně. Je v ní kuchyňský stůl a na němsi tři láhve piva povídají o výsledcích včerejšího hokejového utkání. Je tamtaké skříň, na které si hrušky hrají na schovávanou. Další dveře vedou doobývacího pokoje s televizí a dvěma křesly. V televizi běží akční film a květákna jednom křesle se od něj nemůže odtrhnout stejně jako rajčata na druhém. Zobývacího pokoje vejdete na balkon, kde se opaluje balíček kávy. V ložnici sizase kostka másla užívá se šesti vejci. A pokračujeme do koupelny. Je tamzrcadlo, před kterým stojí okurka a holí se.
A teď požádejte někoho, aby zopakoval celý příběh, ale vynechal věci zeseznamu. Vaším úkolem je napsat je. Už by to pro vás neměl být problém…
Nákupní seznam nechte doma
Chystáte se na velký nákup? Udělejte si seznam třiceti běžných položek,pečlivě ho přečtěte a pokuste se ho zopakovat, aniž byste se na něj dívali.Kolik položek jste si zapamatovali? Sedm? Tak to je normální výsledeknetrénovaného mozku…
Nejprve je potřeba váš nákupní seznam trochu upravit. Vyberete napříkladmáslo, jogurt, mléko, tavený sýr a smetanu a dejte je do jedné imaginárníkrabice s nápisem „mléčné výrobky“. Pak udělejte totéž s ovocem, zeleninou,chlebem a pečivem, masem a mycími prostředky. Dejte pozor, abyste do jednékrabice nedali více než pět položek. Přiblížili byste se totiž hranici kapacityvaší krátkodobé paměti.
Bez pohledu na seznam nyní napište všechny položky v každé kategorii. Kolikjste si jich zapamatovali? Není to povzbuzující? Nechte seznam doma a snažte sepři nákupech vždy vzpomenout na položky z každé kategorie. Nekupujte víc věcí,než na které si vzpomenete. Po návratu domů porovnejte seznam se svýmnákupem.
Lidé navštěvující kurzy trénování paměti si s použitím této techniky dokážouzapamatovat 100 – 150 různých položek z dlouhého nákupního seznamu, a to jeněkterým i více než devadesát let. Ti, kteří začínají kurzy s pochybami o svýchschopnostech, jsou překvapeni množstvím informací, které jsou schopni si sjejich pomocí zapamatovat. Vyjmenovat 43 amerických prezidentů, 99 českýchpanovníků od roku 623 či sto míst Ludolfova čísla je pro ně hračkou.
Čím jsme starší…
Čím jsme starší, tím je to s naší pamětí horší. Tak hodnotí stav své pamětivětšina populace, a nejedná se přitom pouze o seniory, ale i lidi v produktivnímvěku. Lze proti tomu něco dělat? Určitě – způsobů je hned několik: zajímat se osvé okolí a aktivně s ním komunikovat, číst knihy, poslouchat hudbu, počítatsudoku, luštit křížovky, učit se nové věci, hrát šachy a bridž. Důležité je míttaké své zájmy a koníčky a dbát na pravidelnou fyzickou aktivitu. A nemusí jítpřitom o vrcholové sportovní výkony. Je dokázáno, že obzvlášť blahodárný vliv mána duševní svěžest člověka tanec.
Leckdo možná namítne, že mnohé ze zmíněných aktivit pravidelně dělá a stejněmá s pamětí problémy. Neustále hledá brýle, když otevře lednici, nemůže sivzpomenout, pro co to jen vlastně šel, nepamatuje si telefonní čísla a o jménechani nemluvě. S tím vším však mohou kurzy trénování pamětipomoci.
