Bolest je jedním z nejčastějších příznaků, které přivedou pacienta doordinace lékaře. Přestože jde o příznak důvěrně známý celé populaci (s výjimkouraritní vrozené necitlivosti k bolesti), nelze považovat bolest za dokonaleprozkoumaný fenomén. Ještě horší stav vědění je u chronické bolesti, kde selékaři mnohdy nedopátrají příčiny. Pacient je podle všech dostupných vyšetřenízdráv, jen jej 24 hodin denně, 7 dní v týdnu po 12 měsíců v roce bolíčlověk.
Podle současných kritérií se za akutní bolest považuje bolest trvající odněkolika vteřin až do tří měsíců. Pokud bolest přetrvává déle, pak se hovoří ochronické bolesti. Podmínkou tohoto „zařazení“ je bolest podobného charakteru alokalizace přítomná po většinu dnů, po několik hodin denně.
Abychom bolest cítili, musí se bolestivý podnět dostat z místa, kde vznikl,do mozku. V místě vzniku bolesti jsou receptory, které zakončují nervová vláknaa umějí bolest do mozku vést.
Existuje mnoho rovin bolesti, které je možné (lépe či hůře) terapeutickyovlivnit: od zabránění vzniku bolestivých vjemů na úrovni tkání, přeszablokování nervového přenosu až po ovlivnění mozkových center. Jsou i zvláštnítypy bolesti, které vyžadují speciální léčbu – migréna, porodní bolesti,neuropatická bolest, nádorová bolest apod.
Co v těle působí samotný pocit bolesti?
Jakákoli bolest je silný stresor ovlivňující metabolismus (v důsledkuuvolňování kortizolu), imunitní systém i psychiku. Prudká bolest bývá provázenareakcí vegetativního nervstva bušením srdce, zrychleným tepem a dechem, zúženímprůdušek a cév, reakcí zažívacího traktu i zvýšením glykémie. Má všechnyprůvodní znaky stresové reakce.
Léčebné algoritmy
V praxi je nutné v krátkém čase zvolit pro léčbu bolesti co nejbezpečnější apro danou situaci nejúčinnější analgetikum. Podle doposud všeobecně uznávanéhotřístupňového žebříčku Světové zdravotnické organizace se při mírné bolestidoporučují neopiátová analgetika. Při neúspěchu nebo při bolesti středníintenzity kombinace neopiodních analgetik a slabých opioidů. Při silné a napředchozí léky nereagující bolesti pak silné opioidy s možnou podporouneopioidních analgetik. Na všech stupních je možné současně podat podpůrné lékya pomocná léčiva (antidepresiva, kortikoidy, antikonvulziva apod.).
Včasnou léčbou akutní bolesti lze v mnoha případech předejít přechodu dochronického bolestivého stavu.
K zásadám správného postupu při pocitu bolesti je akutní léčba „shora“, tedyléčba vyššími dávkami zvoleného přípravku, aby došlo co nejdříve k požadovanémuefektu a bylo minimalizováno riziko chronifikace bolesti.
U chronické bolesti je postup opačný – začíná se dávkou nižší, která sepostupně podle účinku zvyšuje, případně se přidávají další způsoby léčby.
Problém zdravotní, ekonomický i sociální
Dlouhotrvající bolest má negativní sociální důsledky ve všech ohledech. Ničíprofesní, osobní, rodinný i partnerský život. Lidé s chronickou bolestí jsouomezeni ve společenském životě, trpí depresemi, úzkostí, nespavostí, je u nichriziko vzniku závislosti (nejen na lécích, ale i na alkoholu a drogách).
Chronickou bolestí trpí zhruba pětina dospělé populace. Každý druhý člověk zasvého života zažil období chronické bolesti. Náklady na její léčbu jsou enormní.Odhaduje se, že pouhá léčba bolestí zad představuje (v evropských zemích) asijednu pětinu nákladů na zdravotní péči. Jde o vyšší sumu, než je vynakládána naléčbu všech typů zhoubných onemocnění. Američtí autoři uveřejnili informaci, želéčba bolestivých stavů u pracujících lidí stojí ročně více než šest miliarddolarů.
Přitom bolest je stále léčena nedostatečně, a to z mnoha důvodů. Jedním znich je selhávající komunikace mezi lékařem a pacientem. Podle Dr. KarstenaAhlbecka (Karolinska Universitet, Švédsko) se nemocný s bolestí svěřípraktickému lékaři průměrně po třech letech, ke specialistovi se dostane až po12 letech. V 65 % případů bolest trvá déle než pět let. Nedostatečné porozuměníjak ze strany lékaře, tak obavy ze strany pacienta snižují možnost adekvátníléčby bolesti.
Další čísla z evropských statistik říkají, že 12 % pacientů nikdy o svébolesti lékaři neřekne, 21 % nemocných trpí bolestí déle než 20 let, 40 %pacientů nemá dostatečnou léčbu bolesti a jen 2 % jsou v péči specialistů,algeziologů.
Kdy je bolest nemoc, nikoli pouhý příznak
Bolest je nepříjemný senzorický a emocionální zážitek, spojený se skutečnýmnebo potencionálním poškozením tkáně, nebo který je v termínech takovéhopoškození popisován. Bolest je vždy subjektivní.
- Za chronickou je považována každá bolest, která trvá déle než tři až šestměsíců. Pak je nemocí sama o sobě.
- Chronická bolest nemá smysl, ztrácí charakter ochranného signálu, kterýinformuje organismus o skutečném nebo hrozícím poškození, je škodlivá adestruktivní.
- Příčinu chronické bolesti se nedaří v mnoha případech identifikovat, protose nemocní často setkávají s nepochopením nejen doma a v zaměstnání, ale také unepoučených zdravotnických pracovníků.
- Chronická bolest je provázena mnoha dalšími potížemi, jako je nespavost,nechutenství, podrážděnost, sociální nejistota až izolace. Téměř pravidelně jespojena s úzkostí, depresí a dalšími psychickými chorobami.
- Chronická bolest reaguje poměrně špatně na terapii, která se může častozabývat jen symptomy, nikoli příčinou bolesti.
Algeziologie: Speciální medicínský obor
Algeziologie je speciální medicínský obor, který se zaměřuje na léčbubolestivých stavů z pohledu mnoha odborností. V léčbě fungují nejen léky ajejich kombinace, ale i rehabilitace (pohyb, fyzioterapie) a psychoterapie(kognitivně behaviorální terapie, arteterapie, dekatastrofizace myšlení),sociální terapie (návrat mezi vrstevníky, kolegy) a další metody. Centra,ambulance pro léčbu bolestivých stavů jsou v České republice u všech většíchnemocnic.
Podle již výše zmíněného výzkumu komunikace o bolesti mezi lékařem apacientem v 80 % případů selhává. Ve všech evropských zemích je scénář přibližněstejný, jakmile lékař uslyší slovo bolest, předepíše prášek proti bolesti bezpodrobnějšího rozboru situace. Nemá na něj čas a nemá prostředky kspecializované terapii chronických bolestivých stavů. To je úloha proalgeziologa, jehož by měl každý pacient s bolestí trvající déle než 3 až 4měsíce alespoň jedenkrát navštívit.
Není bolest jako bolest
- Nociceptivní bolest je reakcí na poškození (zánětlivé, nezánětlivé změny,osteoartróza, artritida, úrazové poškození tkání apod.).
- Neuropatická bolest je působena samotným postižením nervové soustavy vkterékoli etáži (centrální nervový systém, periferní nervy). Chronická bolest má„senzitivující“ účinky, v čase vzrůstá bolestivý prožitek. Příčinou jsou změny vmozku, na úrovni míchy a míšních kořenů i periferních nervů, které násobíbolestivý prožitek. Mechanismy vzniku, progrese a prožívání chronickéneuropatické bolesti zatím nejsou zcela detailně objasněny. Neuropatická bolestbývá velmi krutá. Postižení ji přirovnávají k šlehání elektrickým proudem,rozpáleným drátem, bývá trvalá, nebo se vyskytuje v záchvatech s velmi vysokoufrekvencí (třeba padesátkrát za minutu). Neexistuje poloha, která by přinášelaúlevu. Příkladem neuropatické bolesti je přetrvávající bolest po pásovém oparu,bolest „trojklanného nervu“, bolest při diabetické neuropatii.
- Smíšený typ bolesti. Typickým příkladem přítomnosti obou typů je bolestzad
