Během zimy se musí naše tělo bránit spoustě nepříznivých okolností. V našemčasopise jsme se jim tematicky věnovali. Povídali jsme si o nachlazení, péči oklouby, probrali jsme depresi a nezapomněli jsme ani na péči o pleť. Jetady ale velká skupina pacientů, kteří se možná nad radami týkající se zdravépleti jen smutně pousmáli. Snad každý náš pátý čtenář nebo čtenářka se musípotýkat s úporným onemocněním, kterému říkáme atopický ekzém, správnějiatopická dermatitida, dříve lišej.
Atopický ekzém je zánětlivé onemocnění kůže, nejčastěji alergického původu.Na rozdíl od ekzému kontaktního, který se vyskytuje pouze v místech styku kůže slátkou vyvolávající alergii, nemá atopický ekzém přesnou lokalizaci, která byukazovala na přímý kontakt s dráždivou látkou a mnohdy se nezjistí ani přesnýtyp alergie.
Projevy tohoto onemocnění se v zimě výrazně zhoršují a pacienti si nevystačís péčí, kterou věnujeme zdravé pokožce. Může se zdát, hlavně těm, kdo trápení sekzémem neznají, že se jedná o onemocnění banální, že děláme z komára velblouda,že jde jen o reklamu na drahé kosmetické přípravky. Jakmile se nás ale tatonemoc týká osobně, jakmile onemocní naše děti nebo vnoučata, rychle změnímenázor.
Co se děje s atopickou kůží?
Zánět, který v atopické kůži probíhá, způsobuje, že svrchní vrstvička kůže,odborně nazývaná epidermis, příliš rychle stárne. U zdravých dospělých buňky napovrchu kůže zcela odumřou během tří týdnů. S trochou nadsázky je tedy možnétvrdit, že během tří týdnů se buňku po buňce svlečeme z kůže. U atopiků ale tytobuňky odumírají až pětkrát rychleji. Navíc je v podstatné míře narušena takéfunkce těchto buněk. Neumějí utvářet ochranný kožní povrchový film, neudrží vsobě vodu a mají špatné složení tukových částeček. Navíc mohou vyvolávatautoimunitní reakci, tedy stav, kdy tělo začne vytvářet protilátky samo protisobě.
Přesnou příčinu tohoto onemocnění současná medicína nezná. Atopický ekzém senejčastěji projeví u dětí do šesti let věku. Jisté je, že na jeho vzniku sepodílí dědičnost. Pokud je jeden z rodičů alergik (myslím tím i třeba „nevinnou“sennou rýmu) je pravděpodobnost, že se u potomka projeví alergie (např. ve forměatopického ekzému) téměř z 30 %. Pokud jsou alergičtí oba rodiče, je tatopravděpodobnost již 80%.
U malých dětí se ekzém objevuje kolem tří měsíců věku a postihuje nejčastějioblast tváří, bradičky a krku. Kolem dvou let věku se projevy přesunou hlavně doloketních a pod-kolenních jamek. Kůže je v těchto místech zhrublá, červená, jsouna ní suché šupiny i puchýřky, které mohou praskat až do krve nebo zhnisat. Dětijsou neklidné, pláčou a špatně spí. Projevy atopického ekzému silně svědí a myse tento nepříjemný pocit snažíme zahnat škrábáním. Avšak škrábáním se dokrevního oběhu dostávají částečky nemocných buněk a rozvíjí se autoimunitníreakce. Pokožka v postižených místech zač-ne praskat, mokvat. Do ekzémempostižených míst se navíc může dostat infekce a vyrážka začne hnisat.
25 %pacientů se ekzému nikdy nezbaví
Špatnou zprávou je, že atopická dermatitida je onemocnění nevyléčitelné. Alenepropadejme depresi, u téměř poloviny dětí projevy vymizí před sedmým rokemjejich života, další čtvrtina se potíží zbaví do puberty. Celých 25 % pacientůvšak s ekzémem „válčí“ doživotně. I když ho neumíme zcela vyléčit, je možné jehoprůběh a projevy alespoň kontrolovat. Bývá to sice běh na dlouhou trať, aleúspěšnost je poměrně velká. Zkušení válečníci již vědí, že jsou určitá stádia,kdy se neobejdou bez pomoci lékařů. Ani my v lékárnách si nehrajeme na doktora,a jakmile maminky řeknou, že se děťátko škrábe do krve nebo že kůže praská ahnisá, doporučíme jim neodkladnou návštěvu lékaře. Většinou nemusí hned kespecialistovi, s léčbou nekomplikovaného atopického ekzému si poradí každýpediatr nebo praktický lékař pro dospělé. Ten pacienta, případně rodiče, poučí av akutní fázi potíží je nejspíš vybaví receptem na mast s kortikoidy, někdy vkombinaci s antibiotiky (pokud je ekzém infikován a má hnisavé projevy). Promnohé maminky je slovo kortikoid učiněný strašák a brání se masti používat. Jeto však velká chyba.
Chemickými obměnami základních kortikosteroidů se postupně podařilo připravitlátky, u kterých je schopnost tlumit zánět mnohonásobně posílena. Intenzivnípoužívání vede ke zlepšení nejpozději během pěti dnů. Pokud mazání nepomůže, jepotřeba použít silnější přípravek. Souvislé používání kortikoidů by nemělo býtpříliš dlouhé, po deseti až čtrnácti dnech by měla nastat přestávka, během kteréje potřeba kůži stále ošetřovat – mazat, mazat, mazat.
Co jsou kortikoidy?
Kortikoidy jsou hormony, které jsou tělu vlastní, u zdravého člověka jsou dokrve uvolňovány z nadledvinek. Účastní se mnoha pochodů v těle a jejich účinkyjsou různorodé. Při léčbě atopického ekzému využíváme jejich protizánětlivýúčinek.
Platí pravidlo, že čím horší je stav ekzému, tím mastnější přípravekpoužíváme, se zlepšením přecházíme od mastí ke krémům a tělovým mlékům. Tytopřípravky jsou vyráběny renomovanými farmaceutickými firmami, pro nákup zvolteurčitě lékárnu, mnozí výrobci své přípravky ani jinde neprodávají. Tyto produktyzásadně neobsahují kortikoidy, ale kromě vhodného základu, který dodává pokožcevodu i tuk mohou být jejich součástí výtažky například z ovsa či konopí, omegamastné kyseliny, panthenol, močovina, sloučeniny stříbra – zkrátka látky, unichž byl prokázán zklidňující a zvláčňující účinek. V lékárně vám poradíme,jaký přípravek použít. Není třeba se bát ani vysoké ceny, mnoho těchto výrobkůje levnějších, než ty, které jsou na pultech drogerií.
Čistota půl zdraví,špína celé?
Co se týká mytí, existují v zásadě dva přístupy. Oba se shodují, že je zcelanevhodné používat klasické mýdlo včetně dětského. Je třeba nahradit ho tzv.syndety nebo mycími oleji. Jeden názor se zastává oblíbeného pořekadla Čistotapůl zdraví, špína celé. Takže hygiena se omezuje na umytí intimních míst, rukoua míst se zvýšeným pocením nejlépe čistou vodou nebo odvarem z ovsa případně spoužitím mycích olejů. Jinak se mytí omezuje na jedno krátké vlažné sprchovánítýdně. Druhý směr řadí do péče i léčivé koupele s promašťujícími přísadami, opětjen vlažné a nepříliš dlouhé. Po koupání nebo sprše se pokožka jemně osušíručníkem bez velkého tření.
Součástí léčby atopické dermatitidy bývá užívání protialergických léků.Důležité je zamezit škrábání, u kojenců se používají i rukavičky. Ekzém se můžezhoršit při nošení oblečení z nevhodných, hlavně syntetických materiálů. Připraní je lepší používat nealergizující prací prášek a vynechat aviváž.
Nové poznatky ukazují na významný vliv výživy na vyzrávání imunitníhosystému. Pokud to vezmeme od narození, pozitivní vliv má jistě kojení. Pokudmaminky používají umělou mléčnou výživu, je dobré volit mléka s přidanýmitakzvanými pre- a probiotiky. Právě osídlení střeva správnou a vyváženoumikroflórou, které tyto látky posilují, pozitivně ovlivňuje alergie i ekzém. Vestravě by se neměly objevovat potraviny, jako je čokoláda, citrusy a jinéexotické ovoce, ořechy. Ke zhoršení ekzému dochází sezónně v zimě, ale takévlivem stresu (nástup do školky) nebo infekcí, třeba i pouhéhonachlazení.
