První antibiotikum, penicilin, bylo objeveno víceméně náhodně již v roce1928, ale jeho masové používání nastalo až během druhé světové války, kdy sepenicilin začal vyrábět průmyslově a užívat v medicíně. V současné době je kdispozici přes 70 druhů antibiotik, které nacházejí uplatnění jak v humánní, takve veterinární medicíně.
Antibiotika jsou látky, které zabraňují růstu bakterií, nebo je přímousmrcují. Jejich objev znamenal naprostou revoluci v medicíně.
Bakteriální a virové infekce
Antibiotika působí proti bakteriálním infekcím. Bakterie jsou jednobuněčnémikroorganismy a zároveň nejrozšířenější skupina živých organismů na světě.Existují všude kolem nás, nacházejí se na povrchu i uvnitř lidského těla.Některé z nich jsou dokonce zdraví prospěšné, jiné, patogenní bakterie, mohouzpůsobovat infekční onemocnění. K tomu je potřeba, aby se bakterie rozmnožily vorganismu tak, že specifická obrana imunitního systému vůči nim začne býtnedostatečná a bakterie svými toxiny začnou poškozovat různé tkáně a orgány.Onemocnění se podaří zvládnout buď zástavou růstu bakterií (bakteriostatickáantibiotika), nebo jejich přímým usmrcením (baktericidní antibiotika).
Kromě bakteriálních infekcí existují ale ještě infekce virové. Mezi ně patřínapříklad většina zánětů horních cest dýchacích či chřipka. Viry nejsoubakterie, jedná se o daleko drobnější nitrobuněčné cizopasníky, kteří nejsouschopni bez cizí pomoci (tedy bez toho, aniž by pronikli do cizí buňky) vyrábětenergii, dělit se, ani růst. Jsou na pomezí mezi živým a neživým organismem.Vzhledem k jejich oproti bakteriím odlišné stavbě i způsobu přežívání je protozcela odlišný i způsob léčby. Antibiotika jsou při léčbě virových infekcínaprosto neúčinná.
Účinek antibiotik
Pro antibiotika je typický jejich specifický účinek. Znamená to, žeantibiotika zasahují specifické struktury bakterií (buněčnou stěnu,cytoplazmatickou membránu) nebo narušují jejich metabolismus (zabraňují syntézenukleových kyselin, buněčných proteinů atd.) a pacienta víceméně nepoškozují.Ale také antibiotika mají, stejně jako všechny ostatní léky, nějaké ty nežádoucíúčinky.
NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY ANTIBIOTIK
Jako každý jiný lék mají i antibiotika nežádoucí účinky. Můžeme je shrnout doněkolika skupin:
- Alergické reakce - od lehkých alergických projevů typu kopřivky až knejtěžším, život ohrožujícím stavům (anafylaktický šok). Alergie se většinouuplatňují v rámci jednotlivých druhů antibiotik podle chemické struktury, takžejste-li alergičtí na penicilin, budete s největší pravděpodobností alergičtí ina další antibiotika penicilinového typu (amoxicilin, ampicilin atd.). Pokud víte, že jste alergičtí na určitý druh antibiotik, je třeba o tom vždyinformovat lékaře.
- Toxické projevy zahrnují toxické působení antibiotik na různé orgány. Každýdruh antibiotik se vyznačuje specifickým toxickým působením na jednotlivý orgánnebo více orgánů. Nejčastěji jsou postiženy ledviny, játra, krvetvorba, nervovýsystém, některá antibiotika mohou poškodit i sluch. Pokud víte, že trpíte nedostatečnou funkcí ledvin nebo jater, je třeba přednasazením antibiotik lékaře o vašem stavu informovat.
- Průjmová onemocnění – u 5 až 30 % pacientů dochází během léčby antibiotiky kprůjmům v důsledku potlačení přirozené střevní mikroflóry. Širokospektráantibiotika ničí kromě patogenních bakterií i přirozenou střevní mikroflóru,která je zdraví prospěšná a v důsledku toho dochází k průjmům. Po léčbě antibiotiky se proto doporučuje podávat probiotika – zdravíprospěšné bakterie, které po požití znovu osídlí střevní stěnu se všemi svýmipozitivními účinky.
- Potlačení aktivace imunitního systému
- Teratogenita – riziko deformací plodu během těhotenství. Ne všechna antibiotika jsou v těhotenství zakázána, ale v případě těhotenstvíči v období kojení, je třeba vždy užívání antibiotik zkonzultovat s lékařem.
Použití antibiotik a způsob užívání
Nasazení antibiotik je opodstatněné v zásadě ze dvou důvodů – při léčběinfekcí vyvolaných bakteriemi (některá lze použít i k onemocněním vyvolanýchplísněmi anebo parazity) a jako prevence proti infekcím před některýmichirurgickými nebo ortopedickými zákroky, tzv. profylaktické použití.
K účinné terapii je třeba zjistit citlivost konkrétní bakterie k danémuantibiotiku. V praxi se toto příliš často neprovádí a obvykle se nasazujíširokospektrá antibiotika, která svými účinky zasahují široký okruh bakterií.Bohužel často i ty, které jsou zdraví prospěšné. Antibiotika s úzkým spektremúčinku naopak působí jen proti omezenému druhu bakterií.
Antibiotika mohou způsobovat interakce s jinými léky, některá napříkladsnižují účinnost hormonální antikoncepce!
K tomu, aby se počet bakterií snížil, nebo aby byly usmrceny, je potřebadodržet určitou koncentraci antibiotika v tělesné tkáni. Proto je nutnéantibiotika užívat pravidelně a přesně dodržovat intervaly mezi každoujednotlivou dávkou. Vždy je důležité důsledně dokončit léčbu, aby se infekcenevrátila.
Nedokončení léčby je bohužel jednou z nejčastějších chyb, kterou děláme:jakmile se začneme cítit dobře, přestaneme antibiotika užívat. Tím dochází ktomu, že část bakterií přežívá a začne si vytvářet na dané antibiotikumrezistenci. Následně vzniklá nová generace bakterií si pamatuje, jakým způsobemse vůči účinkům dodaného antibiotika bránit a k tomu, aby byla potlačena nebozahubena, bude napříště potřebovat antibiotikum jiné, účinnější. Z těchto důvodůje potřeba vždy dobrat celé balení antibiotik, které vám bylo předepsáno, a to ikdyž se už cítíte naprosto zdrávi.
Při užívání antibiotik je dobré přesně dodržovat pokyny v příbalovém letáku.Některá se nemají podávat s určitým jídlem (např. s mléčnými výrobky) nebo salkoholem, jiná se nesmějí podávat současně s jídlem, ale buď jednu hodinu předjídlem, nebo dvě hodiny po něm.
Rezistence je celosvětovým problémem, protože spotřeba antibiotik, a zvláštětěch širokospektrých, neustále vzrůstá. V České republice se ročně zaantibiotika utratí až 3 miliardy korun, z toho polovina z nich byla předepsánazbytečně. Například bolest v krku je v 9 z 10 případů způsobena virovýmonemocněním a přesto se tyto případy často mylně léčí antibiotiky.
Rezistence vzniká při chybném užívání antibiotik:
Pokud vám lékař předepíše antibiotika, nebojte se ho zeptat, zda si je jist,že vaše onemocnění skutečně antibiotikum vyžaduje. A naopak vy nechtějtepředepsat antibiotikum za každou cenu. Existují metody, podle kterých lzezjistit, zda je původce vašeho onemocnění bakteriálního nebo virovéhopůvodu.
Pokud vám byla antibiotika předepsána, přečtěte si pozorně příbalový leták,dodržujte pokyny a doberte celou dávku léků, kterou máte, i když už se cítítezdrávi.
