Alzheimerova choroba je závažné onemocnění, při kterém dochází k úbytkumozkové hmoty a k nevratným změnám v mozku, které postupně vedou k demenci aneschopnosti se o sebe postarat. Je příčinou až 60 % všech demencí. Vyskytuje sezejména ve vyšším věku a častěji postihuje ženy, ale výjimkou nejsou ani mladšípacienti.
Výskyt onemocnění má vzestupnou tendenci. V České republice je v současnostiokolo 13 000 pacientů, ve věkové skupině nad 65 let je nemocný každý třináctýčlověk, ve věkové skupině nad 80 let každý pátý člověk.
Rizikovými faktory jsou věk, většina pacientů je starších 65 let, žensképohlaví, které souvisí pravděpodobně s hormony a také s faktem, že ženy sedožívají vyššího věku, rodinná dispozice, výskyt u rodičů nebo sourozenců, tamse může nemoc manifestovat i v mladším věku, a vzdělání, je prokázáno, žetrénovaný mozek je odolnější, lidé s nižším vzděláním mohou být vůči nemocináchylnější, ale též neplatí stoprocentně.
Jisté je, že se jedná o tzv. multifaktoriální onemocnění, k jehož vzniku jepravděpodobně třeba nějaký spouštěcí mechanismus, ale co přesně propuknutínemoci způsobuje, zatím nevíme. V mozku dochází k úbytku acetylcholinu, což jelátka, která vede nervové vzruchy, buňky ztrácí schopnost výměny informací a tímdochází k narušení mozkových funkcí. Dalším důvodem poškození mozku mohou býtshluky betaamyloidu, jinak neškodné bílkoviny, která se ukládá mezi mozkovýmibuňkami, které následně odumírají.
Lze nemoci předejít?
Prevence přímo proti Alzheimerově nemoci neexistuje, na druhé straně existujíurčitá opatření, kterými se lze bránit proti demencím obecně. Platí, že co jeprospěšné pro srdce, je dobré i pro mozek. Rizikové faktory kardiovaskulárníchonemocnění, jako je kouření, vysoký krevní tlak, obezita, cukrovka, to vše škodítaké cévám v mozku.
Správná životospráva, tj. pestrá a vyvážená strava, sport, chůze, tanec,pěstování koníčků, učení cizích jazyků nebo čehokoliv jiného, společenskéaktivity, setkávání se s rodinou a s přáteli, to vše prokazatelně snižuje rizikorozvoje demencí.
Nemoc začíná plíživě, první příznaky obvykle proběhnou bez povšimnutí,protože je mnohdy považujeme za přirozený proces stárnutí. Teprve když dochází kjejich vystupňování, dojde k návštěvě lékaře. Diagnostika se provádí na základěanamnestických údajů, posouzení změn kognitivních funkcí, paměti a chovánípacienta. Klinické vyšetření a laboratorní testy se dělají, aby se vyloučilojiné onemocnění. Součástí by mělo být i neurologické vyšetření.
Vyléčit Alzheimerovu nemoc zatím neumíme, můžeme jen oddálit postupnézhoršování stavu. V počátečním stadiu lze podávat léky, které zabraňují ubýváníacetylcholinu v mozku, ty jsou však účinné jen na počátku nemoci. Proto je nutnézačít s léčbou co nejdříve.
PŘÍZNAKY ALZHEIMEROVY NEMOCI
- Ztráta paměti: S věkem se zhoršující paměť je přirozenýmprocesem stárnutí, který ale nikdy není tak vystupňovaný jako u této nemoci.Ztráta paměti při Alzheimerově chorobě ovlivňuje schopnost plnit každodenníúkoly, pacienti si nepamatují, co dělali před několika vteřinami. S tím souvisíi problémy s vykonáváním běžných činností, například přípravajídla.
- Problémy s řečí: Dochází k neschopnosti vzpomenoutsi na konkrétní slova, pacienti je často vyjadřují opisem, věty často nedávajísmysl.
- Dezorientace v čase i místě: Nemocní nevědí, kterýje den a kde jsou, mohou se ztratit i tam, kde to dříveznali.
- Ukládání věcí na nesprávné místo: Peněženku uložítřeba do ledničky, kartáček na zuby pod polštář.
- Problémys abstraktním myšlením, neschopnost práce s čísly.
- Změny vnáladě a chování: Nálady se mohou často střídat, může se vyskytnout náhlý hněvnebo pláč, postupně dochází ke změně osobnosti, pacienti bývají podezíraví,ustrašení, dochází ke ztrátě iniciativy a pasivitě.
- Později se mohou vyskytovat i halucinace a bludy, pacienti jsou přesvědčeni oněčem, co nemá reálný podklad, např. obviňují své okolí z krádeže.
Podpora je klíčová
Jedná se o onemocnění, které ovlivňuje celou rodinu. Pacienti většinou žijíve svém vlastním světě, ale pro ty, kteří jsou s nimi v každodenním kontaktu, jepéče o ně velmi vyčerpávající a bolestná. Přestože si nemocní své potíže úplněneuvědomují, jsou schopni vnímat pocity a emoce lidí kolem sebe, které se v nichodrážejí. Proto je důležitý klidný a vlídný přístup, bezpečné a příjemnéprostředí. Je třeba naučit se s nimi komunikovat, mluvit na ně, snažit se jezapojit podle možností do okolního dění a nabídnout jim jednoduché aktivity,které zvládnou.
Pro ty, kteří o ně pečují, je nesmírně důležité, aby nezapomněli pečovat samio sebe. Péče o nemocné je nesmírně vyčerpávající, proto je nutné najít si čas narelaxaci, dostatek pohybu a nezapomínat ani na zdravou stravu. Důležitý je téžpohled do budoucnosti a připustit si, že přijde doba, kdy již nebude možné se onemocného postarat doma.
