Jsou zapřisáhlí abstinenti a jsou lidé, kteří bez alkoholu nemohou žít.Většina z nás se pohybuje někde mezi těmito dvěma krajnostmi a občas si kladeotázky: Pomáhá alkohol, nebo škodí? Kolik je tak akorát a lze se vyhnoutzávislosti na alkoholu?
Na žádnou z těchto otázek neexistuje univerzální odpověď. S výjimkou téposlední. Závislosti se lze vyhnout při dodržování úplné abstinence. Ale tutoodpověď většina lidí raději neslyší. Ani dnešní adiktologové (odborníci na léčbuzávislostí) s výjimkou primáře Nešpora nejsou tak razantní ve svýchdoporučeních. Vždy je však nutné mít na paměti, že alkohol je droga a závislýmna ní se může stát kdokoli.
Staří Sumerové, Egypťané, Římané, Řekové – ti všichni znali účinky alkoholu.Jedni jej získávali zkvašením sladkých plodů, jiní zvládli i technologickynáročnější postupy, třeba vaření piva. V mnoha horkých krajích byly alkoholickénápoje bezpečnějším zdrojem tekutin než znečištěná voda. To však není argumentpro obyvatele české kotliny, kteří mají přístup k mnoha zdrojům nezávadné pitnévody. Naše populace je ke konzumaci alkoholu vysoce tolerantní. Jsme zemí snejlevnějším alkoholem, který je dostupný i nezletilým. To se odráží v jehovysoké spotřebě, v níž stojíme na světové špičce.
Vánoce, stres, deprese a alkohol
Původně pomáhaly oslavy Vánoc překonat lidem zimu a nedostatek světla. Vposledních desetiletích se však staly pro mnohé z nás symbolem neadekvátnízátěže a následného zklamání z nenaplněných představ o „dokonalých“ svátcích.Stres, smutek a úzkost pak svádějí k „léčbě“, která uleví jen na pár hodin, nebonaopak přispěje k ještě horšímu průběhu svátečních dní. Alkohol (kromě dalšíchnegativních účinků) totiž zvyšuje agresivitu a odstraňuje sebekontrolu.
S prožíváním svátků máme většinou mnohaleté zkušenosti a zpravidla již známeúskalí těchto významných svátků a umíme pojmenovat situace a okolnosti, kterépovažujeme za zátěž (stres). Některým se můžeme vyhnout, s některými se musímenaučit žít. Určitě pomůže včas léčit depresi a úzkostnou poruchu, případnězkonzultovat možnost preventivních opatření, která by nadměrnému pití zabránila.S tím pomůže nejen adiktolog, ale také psychiatr a praktický lékař.
Abúzus (škodlivé pití)
Neexistuje hranice „bezpečného pití“. Jsou jedinci, jimž škodí jedna občasnásklenka lehkého vína, jiní „snesou“ více. Za hranici škodlivého pití se obecněpovažuje konzumace více než 40 g čistého alkoholu za 24 hodin u žen (tj. asi400 ml vína, 1 000 ml piva, 100 ml destilátu), u mužů to je 60 g za 24 hodin(zhruba 600 ml vína, 1 500 ml piva, 150 ml destilátu).
Alkohol je zákeřný v tom, že nabídne pomocnou ruku, když se potřebujeme„povznést“ nad každodenní starosti, uvolnit, rozveselit. Na pár hodin poskytneúlevu, útěchu i radost, ale o to hůře nám je po vystřízlivění. Nejde jen osoubor příznaků, kterému říkáme kocovina (bolesti hlavy, nevolnost, závratě,slabost atp.), ale alkohol je silný depresogen, to znamená, že významnou měroupřispívá i ke vzniku a prohloubení skutečného psychického onemocnění –deprese.
Jak se vyléčit z kocoviny?
Přes ty nejlepší úmysly, že si dáme „bacha a fakt to udržíme pod kontrolou“,se stane, že se probudíme s kocovinou. Nežádoucí účinky alkoholu jsou horší(rychlejší nástup opilosti a následně větší kocovina), když pijeme na lačnýžaludek, mícháme typy alkoholických nápojů (pozor na zrádné koktejly, kteréchutnají jako limonáda) a dopřáváme si směs alkoholu s vysokoenergetickýminápoji. Nedostatečný příjem vody během požívání alkoholu je velminebezpečný.
Existují stovky rad, jak se kocoviny zbavit, ale často jde spíše o vyháněníčerta belzebubem. Nejlepší je zůstat co nejdéle na lůžku a z kocoviny se vyspat.Nevolnost a další nepříjemné pocity vyvolávají metabolity alkoholu, kterévznikají při jeho přeměně. Je tedy účelné podpořit jejich vylučování z těla. Vechvílích bdělosti je proto dobré vypít co nejvíce čisté vody nebo minerálky,neuškodí vitamin C.
Co už je závislost?
Pro diagnózu závislosti musejí být přítomna alespoň tři kritéria v obdobíposledních 12 měsíců.
Mnozí nedají dopustit na kachnu se zelím, ale játra mají na tuto dietu jinýnázor. Degradace alkoholu je pro ně velmi náročný úkol, který je ztížen ještězpracováním tučného jídla. Lepší je dodat organismu energii v podobě „pomalých“cukrů, tedy polysacharidů, které pomalu zvyšují glykémii (žitný chléb, sýr,zelenina apod.). Vynikajícím životabudičem jsou polévky se zeleninou a masem,které navíc dodají i tekutiny.
Káva, guarana, taurin mají povzbudivé účinky na mozek, ale detoxikacineurychlují. To znamená, že se cítíme o trochu lépe, ale hladina alkoholu a jehometabolitů klesá dále svým tempem.
V současnosti na intoxikaci alkoholem umírá v ČR ročně kolem 300 lidí
Tělesné příznaky jsou tím menším zlem oproti tomu, co činí etanol spsychikou. Pokud si nepamatujete, co jste v opilosti dělali, respektive radši sinepamatujete na tu ostudu, je nejvyšší čas přehodnotit svůj vztah k této droze.Možná je teď správný čas vyhledat pomoc, protože si alkohol začíná vybírat svoudaň.
Nikdo předem neví, jaké množství vypitého alkoholu předchází závislosti. Uněkoho je to trochu a závislým se stane po několika měsících až pár letech„mírné“ konzumace, jiný potřebuje k vypěstování závislosti třeba 15 až 20 let.Pokud je/byl blízký příbuzný závislý, pak je pravděpodobné, že se doba kzávislosti bude pohybovat u té nižší hranice.
Jak říkají adiktologové, výraz alkoholik není úplně správný. Alkoholik jetermín, který je vnímán jako výrazně hanlivý. Závislost na alkoholu je všaknemoc. Léčba škodlivého pití a závislosti na alkoholu v současnosti nespočívájen v hospitalizaci a přísném lpění na absolutní abstinenci. U velmi těžcezávislých s abstinenčními příznaky je v rámci zachování života nutnádetoxifikace a ústavní léčba, jejímž cílem je dosažení celoživotní abstinence.Ale je tu i druhá možnost.
Nemocní, kteří nemají abstinenční příznaky a nepotřebují detoxifikaci, mohouvýrazně profitovat z ambulantní léčby, která spočívá v psychosociální podpoře atzv. anticravingové terapii (terapie zaměřující se na odbourání bažení, tedytouhy pociťovat účinky návykové látky). Tato strategie léčby je vhodná promotivované pacienty, kteří si (částečně) uvědomují svůj problém a jsou ochotnido své léčby investovat energii, čas i peníze. Nová strategie terapie otevírádveře k léčbě i těm, pro něž je zpočátku pouhá myšlenka na úplnou abstinencinepřijatelná.
